v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí

Vložit inzerát zdarma

Plzeň-jih inzerce zdarma, bazar

Sekce inzerce zdarma

Další nové inzeráty >>

Okres Plzeň-jih leží v jihozápadní části Plzeňského kraje. Hraničí se všemi ostatními okresy kraje a částečně s krajem Jihočeským a Středočeským. Okres se rozkládá na ploše 990 km2, tj. 13,1% rozlohy kraje a je tak 5. největším na jeho území. Počtem 59 651 obyvatel (k 1. 1. 2008) se řadí na 5. místo v kraji, hustotou osídlení 60 obyvatel na 1 km2 je v kraji 3. nejlidnatějším (za okresy Plzeň-město a Rokycany). Sever okresu představuje území, které vykazuje těsné vazby s městem Plzeň a tvoří pro něj silné zázemí. Nejsevernější část patří přímo k plzeňské aglomeraci. S rostoucími vzdálenostmi vliv Plzně na přilehlá území klesá.

Povrch území tvoří mírně zvlněná pahorkatina, ve střední části s Přešticko-blovickou vrchovinou. Na východě se táhne pásmo Brdské vrchoviny s nejvyšším bodem "Nad Maráskem" (802 m n. m.). Z geologického hlediska tvoří oblast okresu usazené horniny algonkického až devonského stáří - břidlice a fylity, buližníky, vápence prostoupené vyvřelými spility. Místy se nachází i žula a její odrůdy (Štěnovice a okolí). V okrese jsou značná ložiska kaolinických zemin, barevných jílů a hlín (Dnešice a okolí). Podnebí okresu je vnitrozemského charakteru s delšími obdobími sucha. Klimaktický ráz podnebí je mírně teplý, suchý až mírně vlhký s nízkými srážkami vlivem dešťového stínu. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Úslava protékající okresem v délce 52 km, dále Radbuza s délkou 29 km a Úhlava 27 km. V okrese je i celá řada rybníků, z nichž největší je Žinkovský o rozloze 57,8 ha a Merklínský 35,8 ha. Významné je i lesní bohatství s nejrozsáhlejším komplexem lesů na východě na úpatí Brd. Za významnou část přírodního bohatství lze považovat zemědělskou půdu, která pokrývá 60,2% celkové plochy okresu a lesní porosty, které tvoří 30,1% jeho rozlohy.

Okres Plzeň-jih vznikl v roce 1960 z území dřívějšího okresu Blovic a části dřívějších okresů Plzeň-venkov, Přeštice, Stod, Blatná, Rokycany, Horažďovice a Klatovy. V uvedeném roce přešlo do okresu 194 obcí. Během dalších let docházelo postupně k různým administrativně-správním změnám. Výsledkem je správní rozdělení okresu k 31. 12. 2007, kdy okres Plzeň-jih zahrnoval 90 obcí.

Jako jeden z mála okresů v České republice neměl a nemá okres Plzeň-jih vlastní okresní město. Jeho funkci nahrazovalo město Plzeň a 6 měst, lokalizovaných rovnoměrně v rámci okresu. Reforma územní veřejné správy byla legislativně završena schválením zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem (POU) a stanovení obcí s rozšířenou působností (ORP) ve znění pozdějších předpisů. Vymezení ORP vycházelo ze stanovisek zastupitelstev obcí, z určení minimálního počtu obyvatel v příslušném správním obvodu a ze souhrnu geografických kritérií (dostupnost centra, hustota osídlení, dojížďka za prací aj.). Okres Plzeň-jih, který dříve spravoval okresní úřad, se administrativně rozdělil na 4 ORP (Blovice, Nepomuk, Přeštice a Stod).

Územím okresu probíhá několik důležitých dopravních tras. V železniční dopravě je to zejména trať Plzeň-České Budějovice, jejíž elektrifikace významně ovlivňuje rychlost dopravy a příznivě zlepšuje životní prostředí. Neméně významné jsou i tratě Plzeň-Klatovy (Železná Ruda) a Plzeň-Domažlice v návaznosti na přechody do SRN. Přes území okresu vede celkem 875 km silnic, z toho dálnic 15 km, silnic I. třídy 95 km a to ve směrech na České Budějovice, na Klatovy a na Domažlice. Silnic II. třídy je v okrese 226 km a III. třídy 540 km.

Zásoby nerostných surovin, které představují potenciál pro rozvoj zpracovatelského průmyslu, se v okrese Plzeň-jih využívají zejména jako surovinová základna pro průmysl stavebních hmot zastoupený především firmou Lassesberger a.s.

V zemědělství Plzeňského kraje hraje okres Plzeň-jih významnou roli. Podle údajů k 31. 12. 2007 se zde hospodařilo na 59 567 ha zemědělské půdy (tj. 60,2% rozlohy okresu), z toho připadá 42 940 ha na půdu ornou (tj. 72,1% zemědělské půdy). Rostlinná výroba je orientována zejména na pěstování pšenice, ječmene, brambor, řepky a kukuřice (na zeleno i na siláž). Živočišná výroba se soustřeďovala především na chov skotu, prasat a drůbeže.

Ve školním roce 2005/2006 bylo v okrese Plzeň-jih 39 mateřských škol, 28 základních škol, dále 1 gymnázium, 2 střední odborné školy a 4 střední odborná učiliště. Pro potřeby zdravotnictví fungovala v okrese k 31. 12. 2006 1 nemocnice, 17 ostatních samostatných zdravotnických zařízení, 2 odborné léčebné ústavy a 17 lékáren a výdejen léků. Zdravotní péči zajišťovalo 206 lékařů. Na jednoho lékaře připadalo 337 obyvatel. Průměrné procento pracovní neschopnosti činilo v roce 2007 v okrese 6,608%.

V rámci Plzeňského kraje patří okres Plzeň-jih k oblastem s nižší mírou nezaměstnanosti. K 31. 12. 2007 bylo evidováno v okrese 1 079 uchazečů o zaměstnání, což odpovídá 3,27% míře registrované nezaměstnanosti. Ve srovnání s ostatními okresy podle nejnižší míry nezaměstnanosti zaujímal okres Plzeň-jih 1. místo v kraji. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazoval okres Tachov s 6,42%. Relativně příznivý trend v zaměstnanosti je dán polohou okresu (ve vztahu ke krajskému městu) a dopravní dostupností. Jde v podstatě o jakési zázemí krajského města, které poskytuje velké části obyvatel okresu nejen zaměstnání, ale také většinu školních, zdravotnických, kulturních a jiných služeb. K 31. 12. 2007 evidoval úřad práce v okrese Plzeň-jih 902 volných pracovních míst, tj. 1,2 uchazeče na 1 volné pracovní místo. Nezaměstnaní absolventi a mladiství představovali v okrese Plzeň-jih z celkového počtu nezaměstnaných 6,4%.

Životní prostředí okresu Plzeň-jih lze v rámci kraje hodnotit celkem příznivě, je ovlivněno svým venkovským charakterem, nízkým podílem průmyslu a svými přírodními a klimatickými podmínkami. Hodnoty měrných emisí základních znečisťujících látek tuhých, oxidu siřičitého a oxidu dusíku jsou jedny z nejnižších v kraji. Hodnoty měřených emisí oxidu uhelnatého a uhlovodíků se pohybují kolem průměrné hodnoty kraje. Na pořízené investice na ochranu životního prostředí bylo vynaloženo v roce 2006 37 399 tis. Kč, tj. 4,6% z celkových nákladů kraje. Podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny bylo na území okresu vyhlášeno 6 maloplošných chráněných území (3 přírodní památky a 3 přírodní rezervace). Mezi nejznámější patří: v okolí Starého Plzence přírodní památka Starý rybník a na úpatí Radyně přírodní památka Andrejška s výraznými buližníkovými skalními útvary. Po lesních přístupových cestách ze Ždírce a Měcholup je dostupná národní přírodní rezervace smíšeného porostu Chejlava o rozloze 25,9 ha. V části Brdského pohoří v okolí Nových Mitrovic se zachovaly nejcennější zbytky přirozených horských, převážně bukových lesů. Přírodní rezervace Chynínské buky je stará bučina téměř pralesového rázu s bohatou hájovou květenou. Jiný charakter má rezervace Fajmanova skála, kde zvětráváním žulových skal vzniklo rozsáhlé kamenné moře, na němž rostou pokřivené staleté borovice. Severně od Mítova se rozkládá bukojedlová rezervace s bohatou květenou Kokšín. Přírodní rezervace teplomilné vzácné a chráněné květeny Zlín se nachází na Přešticku poblíž Dolní Lukavice.

Okres Plzeň-jih svým charakterem, čistým životním prostředím i geografickou polohou přispívá k rozvoji rekreace a cestovního ruchu. Za zmínku stojí lovecký zámek Kozel, barokní zámek v Nebílovech, dominanta nepomucké oblasti Zelená hora se zámkem, historicky významná zřícenina gotického hradu Vlčtejn a pseudorenesanční zámek Žinkovy. Zajímavá oblast je i oblast Přešticka nejen svými architektonicko-sakrálními stavbami, ale i svými rodáky (hudební skladatel J. J. Ryba a architekt a stavitel J. Hlávka). V okolí Stodu se nalézá obec Chotěšov s bývalým klášterem premonstrátek ze 13. století. Zachovalou lidovou architekturu představují obce Mítov, Lipnice a Řesanice, které byly vyhlášeny vesnickou památkovou zónou.
Na území okresu Plzeň-jih vzniklo v roce 2000 pět mikroregionů: Nepomucko, Přešticko, Radbuza, Radyně a Úslava. Snahou je na základě dobrovolného sdružení obcí společné řešení problémů rozvoje příslušného území. Téměř všechny obce okresu jsou zapojeny do činnosti některého z těchto mikroregionů, některé obce jsou sdruženy i mimo okres.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Tisk vybraných inzerátů >>
Odeslat výběr
Od Komu Kopie Text
Odběr inzerce
Po vložení emailu Vám budeme posílat inzeráty ze zvolené kategorie inzerce.
Novinky z okresu
KVÍZ: Plha se hlásí! Josef Kemr zemřel před 30 lety. Poznáte jeho role?

Josef Kemr se narodil na pražském Žižkově a s Prahou byl spjat po celý život. Dlouhá léta bydlel v malostranském domě v Nerudově ulici, kde byl jeho trabant s cedulkou „Prosím neodtahovat, vůz Josefa Kemra“ dobře známým symbolem. Objevil se ve více než 150 filmových a 170 televizních rolích. Stal se nesmrtelným i díky postavám dědy Komárka v komedii Na samotě u lesa nebo studenta večerní průmyslovky Plhy ze snímku „Marečku, podejte mi pero!“ Dokažte, že se vyznáte ve slavných rolích herce, který zemřel 15. ledna před 30 lety. Zvládnete vyplnit kvíz na jedničku, nebo aspoň na dvojku jako Plha?

Záběry z dronu: Podívejte se, kudy povede obchvat Plas

/FOTO, VIDEO/ V letošním roce by se mělo začít pracovat na přeložce silnice I/27, konkrétně na šestikilometrovém obchvatu Plas, jehož podstatnou částí tvoří most přes údolí Střely a železniční trať Plzeň - Žatec. Ten bude dominantou celé stavby, celková délka mostu bude činit 495,8 metrů, široký bude 12,6 metrů, v nejvyšším místě bude dosahovat výšky 87,3 metrů a jeho oblouk bude mít rozpětí 180 metrů.

Rolnické náměstí se uzavře. Od půlky března přes něj neprojedete

Dlouho připravovaná desetiměsíční rekonstrukce Rolnického náměstí v Lobzích právě začíná. Plzeňská vodárna zde rozšiřuje vodovodní síť a buduje novou kanalizaci. V první etapě se cestujících MHD, motoristů ani chodců žádná dopravní omezení nedotknou a náměstí bude až do konce února plně průjezdné pro veřejnou i automobilovou dopravu. Výjimkou je pouze příjezdová cesta ke sportovní střelnici Lobzy, která bude uzavřena do konce února 2025.

FOTO: Nad Plzeňskem se objevily světelné sloupy

Nebeskou show v podobě takzvaných světelných sloupů mohli v úterý večer pozorovat lidé na Plzeňsku.

Věděl, že ho zavřou, i tak nelegálně přijel do ČR. Může za to láska, vysvětloval

Dobře ví, že má Českou republiku zakázánu, neboť z ní byl soudně vyhoštěn. Slovák Juraj Kňaze (48) přesto nelegálně přijel, a nebylo to poprvé. Věděl, že když ho chytnou, tak za to téměř jistě skončí ve vězení, ale nemohl si pomoci. Dle svých slov přijel za svou láskou a dětmi.