v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí
Okres Uherské Hradiště je součástí Zlínského kraje, který vznikl k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona Parlamentu ČR č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních správních celků jako jeden ze čtrnácti krajů České republiky. Nachází se v jeho jihozápadní části a sousedí se dvěma dalšími okresy Zlínského kraje – na severozápadě s kroměřížským a na severovýchodě se zlínským. Jihovýchodní hranice okresu je součástí hranice mezi Českou a Slovenskou republikou. Na jihozápadě je sousedem okres Hodonín, patřící do Jihomoravského kraje. Rozlohou 991 km2 je druhým nejmenším okresem Zlínského kraje. Pokrývá 25 % jeho území. Na 1 km2 připadá 146 obyvatel, což je o 12 osob více, než činí republikový údaj.
Ve střední části Uherskohradišťska se rozprostírá nížina Dolnomoravského úvalu, která přechází v podhorská pásma - na západě do Chřibského pohoří s nejvyšším vrcholem Brdo (587 m n. m.), na severovýchodě do území Vizovických vrchů a na jihovýchodě do nízkého předhoří Bílých Karpat s nejvyšším vrcholem Velkou Javořinou (970 m. n. m.), který leží na moravskoslovenské hranici. Lesy pokrývají jen 30 % celkové plochy, na zemědělskou půdu připadá 58 %. Klimatická různorodost je dána členitostí terénu. Okres lze rozdělit na teplejší nížinnou část a chladnější část Bílých Karpat. Větší část území spadá do teplé oblasti, průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 7 – 9 °C a dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek činí 615 mm. Téměř celé území okresu je povodím řeky Moravy, jejímž nejvýznamnějším přítokem je Olšava. Po vytěžení štěrkopísku u Ostrožské Nové Vsi vznikla nádrž, která slouží k zásobování vodou značné části okresu.
Uherskohradišťsko patří k oblastem na nerostné suroviny velmi chudým. Těží se zde pouze štěrkopísky, cihlářské hlíny a kámen. Minerální vody se vyskytují ve východní části okresu. Sírné vody jsou na celém okrese, ale k léčbě pohybového ústrojí a kožních chorob jsou využívány jen v lázních v Ostrožské Nové Vsi. Nížinná oblast kolem toku řeky Moravy je vhodná pro pěstování cukrovky, obilí, kukuřice, ovoce a zeleniny, nacházejí se zde ovocné sady a rozlehlé vinice. Kopcovitá východní i západní část okresu poskytuje dobré podmínky pro dobytkářství a pastevectví. V důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu, přibližně od poloviny 90. let, se začala měnit hospodářsky stabilní pozice okresu i celé východní Moravy. Řešení špatné dopravní oblužnosti území přinesl nový obchvat na komunikaci I/50 mezi Starým Městem a Kunovicemi. Územím prochází mezinárodní železniční trať a 525 km silnic, z toho je 49,4 % silnic I. a II. třídy. Není zde dálniční ani rychlostní komunikace. Lodní doprava po zrekonstruovaném Baťově plavebním kanále slouží v současnosti zejména vodní turistice.
Podle údajů sčítání lidu z roku 2001 nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel bylo a stále je zaměstnáno v průmyslu. Z 39,4 % osob pracujících v průmyslu jich nejvíce pracovalo ve strojírenství, zejména při výrobě letadel a jejich součástí, ve zbrojařské výrobě a mikroelektronickém průmyslu. Silné zastoupení měly také podniky na výrobu potravin a zpracování ovoce a zeleniny. Zemědělství zaměstnává již jen 4,6 % ekonomicky aktivních osob. Větší podíl obyvatel pracuje v oblasti obchodu, stravování a ubytování, v sociální činnosti a ve stavebnictví. Podle údajů úřadu práce k 31. 12. 2008 zde míra registrované nezaměstnanosti dosahovala 5,81 % a pohybovala se tak 0,15 procentního bodu pod úrovní České republiky. K 31. 12. 2008 připadalo v okrese Uherské Hradiště na volné pracovní místo 3,8 uchazečů.
Životní prostředí Uherskohradišťska je nejlepším v kraji. Průměrný věk jeho obyvatel roste a v roce 2008 dosáhl 40,7 let. Na 1000 obyvatel připadá 3,1 lékař.
Uherskohradišťsko je nazýváno krajem slunce a vína, je známé svou pohostinností, dochovanými lidovými tradicemi a také významnými kulturně-historickými památkami. Za ty je považován především komplex církevních staveb na Velehradě, který je poutním místem, spojeným s příchodem slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Bohaté dějiny tohoto území připomíná hrad Buchlov, architektonický komplex barokního zámku v Buchlovicích a jedinečným památníkem, dokládajícím kulturu Velkomoravské říše, která již v 9. století ovládala střední Evropu, je Památník Velké Moravy ve Starém Městě. Návštěvníci okresu mohou navštívit také Slovácké letecké muzeum v Kunovicích. Oblast Slovácka se z národopisného hlediska dělí na Horňácko, což je horská oblast moravských Kopanic v okolí Starého Hrozenkova, luhačovického Zálesí, které je přechodem mezi Slováckem a Valašskem a Dolňácko, což je nížinatá oblast v Pomoraví. Dochovanými lidovými tradicemi jsou například Fašank ve Strání, Jízda Králů ve Vlčnově nebo Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově. Malebné okolí Baťova kanálu umožňuje návštěvníkům poznat udržovaná cyklostezka a letní i zimní rekreaci nabízí území pod hřebenem Bílých Karpat. Rekreantům i návštěvníkům okresu bylo k dispozici 61 ubytovacích zařízení s 1 087 pokoji a 2 971 lůžky.