v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí
Okres Jihlava se nachází v centrální části Českomoravské vrchoviny. Leží na obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Sousedí s okresy Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Třebíč a s jihočeským okresem Jindřichův Hradec.
Území okresu je velmi členité, spadá převážně do oblasti Jihlavských vrchů. Nejnižší polohu má údolí řeky Jihlavy u Dolního Smrčného (422 m), nejvyšší nadmořskou výšku má Javořice 837 m, která je zároveň nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 540 m. Vzhledem k tomu je podnebí okresu větší část roku drsné a chladné.
Okresem prochází hlavní evropské rozvodí Černého a Severního moře. Vlivem toho je okres na vodní toky chudý. Největšími toky jsou řeky Jihlava a Brtnička.
Z celkové katastrální plochy 1 180 km2 (nejmenší rozloha z okresů Vysočiny) připadá na zemědělskou půdu 59,4 % a na lesy 31,1 %. Na zemědělské půdě mají poměrně vysoké zastoupení trvalé travní porosty (22,4 %). Podíl orné půdy tvoří 75,2 %, což představuje stupeň zornění obvyklý pro Vysočinu.
Od 1. 1. 2000 je okres Jihlava centrální částí nově zřízeného kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě.
Nosným odvětvím hospodářství je v okrese průmysl strojírenský, významný podíl má potravinářský, dřevozpracující a textilní průmysl. Dalším zdrojem zaměstnanosti je oblast stavebnictví a obchodu. V zemědělství a lesnictví pracuje 6,5 % ekonomicky aktivních obyvatel, což převyšuje republikový průměr.
V okrese bylo k 31. 12. 2002 celkem 4 001 neumístěných uchazečů o práci. Míra nezaměstnanosti činila 6,93 %. Ve srovnání s ČR se tento údaj udržuje pod celostátním průměrem.
Od poloviny 90. let nastává postupné oživení utlumené bytové výstavby. V roce 2001 bylo v okrese dokončeno 352 nových bytů, tj. nejvíce ze všech okresů Vysočiny. Tato skutečnost je výrazně ovlivněna existencí krajského města.
Okres má ucelenou silniční síť. Nejvýznamnější komunikací procházející okresem je dálnice D1 – spojnice Prahy a Brna, na kterou je výhodně napojena především samotná Jihlava. Okresem procházejí 2 silniční tahy I. třídy. Jediné letiště Jihlava- Henčov slouží pouze sportovním účelům.
Ráz krajiny vybízí k autoturistice, cyklistice a agroturistice. Dobré podmínky jsou pro letní i zimní rekreaci a sporty, zejména v oblasti Čeřínku a Jihlavských vrchů. Bohatá je i nabídka architektonických a přírodních památek, muzejních expozic a uměleckých sbírek.
Historické jádro města Jihlavy je městskou památkovou rezervací, ve které se na ploše 30 ha nachází přes 200 chráněných objektů. Náměstí (3,6 ha) patří k největším historickým náměstím u nás a zároveň ve Střední Evropě. Cenné jsou především stavby a interiéry měšťanských domů kolem náměstí. Zajímavým dokladem gotického stavitelství jsou jihlavské katakomby, které vznikly propojením sklepů. Dochovány jsou i části městských hradeb. Ve městě Polná, v severní části okresu, se nachází děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, který patří k jednomu z největších barokních kostelů v České republice. Jihovýchodně od Jihlavy se rozkládá město Brtnice, kde stojí za povšimnutí dva barokní mosty ozdobené sochami světců. Stále živé je v Třešti (jižně od Jihlavy) betlemářství, které zde má téměř dvousetletou tradici.
Městská památková rezervace Telč byla v roce 1992 zařazena do seznamu památek chráněných UNESCO. Unikátní je celistvé historické náměstí s podloubím a kašnami, renesanční zámek, dvě vyhlídkové věže a premonstrátský klášter. Na okraji Telče se nachází rozhledna Oslednice. Ve městě se koná každoročně folkový festival Prázdniny v Telči a řada dalších akcí.