v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí
Městská část se nachází na východ od samotného centra metropole, její území tvoří pražská čtvrť Žižkov a část Královských Vinohrad.
Historie
Dnešní území Žižkova bylo v minulosti řídce osídlenou krajinou za hranicemi Prahy. Změnu přineslo rozhodnutí Karla IV. r. 1358, aby stráně kolem Prahy v okruhu tří mílí byly posázeny vinicemi. Majitel pozemku byl povinen vinice založit, a pokud tak nemohl učinit, musel povolit zakládání vinic druhým osobám. Obyvatelé „hor viničních” se řídili zvláštním viničním právem, které bylo dalšími panovníky potvrzováno (např. osvobození od berního poplatku). Nechráněné vinice několikrát zpustošily nájezdy vojsk. Jejich majitelé je proto raději přeměnili na pole a zahrady.
Zachované celistvé území obdrželo v červnu roku 1849 pojmenování Vinohrady a v r.1867 dovolil císař František Josef I. užívat názvu Královské Vinohrady (König.Weinberge).
Podle soupisu z r.1837 bylo v obci celkem 66 domů a usedlostí se 169 obyvateli a 216 kusů hospodářského dobytka. Za posledních sto let většina usedlostí zanikla a jejich památku připomínají jen místní názvy jako Hrabovka, Ohrada, Parukářka nebo Pražačka.
Stavitele v hradebním obvodu pražské pevnosti odrazovala vojenská správa, která si demolicemi vynucovala bourání budov poblíž hradeb pro případ válečného ohrožení. Prohraná válka s Pruskem r.1866 vedla k prohlášení Prahy otevřeným městem a po zdlouhavém vyjednávání pak pražská obec hradby vykoupila a roku 1874 začala s jejich bouráním.
Hradební plochu získala z větší části železnice, která znemožnila plynulé spojení Prahy a Žižkova.
Dne 16. července 1875 Zemský výbor rozdělil přes nesouhlas obecního zastupitelstva Královské Vinohrady na dva díly: dnešní Žižkov a Královské Vinohrady. Název Žižkov byl úředně povolen v srpnu r.1877, když se neujal loajální název Rudolfov na počest rakouského korunního prince. Prvním starostou Žižkova se stal Karel Hartig, který se zasloužil o pojmenování ulic, náměstí a domů jmény slavných Čechů od Husa po Komenského. Dne 15. května 1881 povýšil František Josef I. Žižkov na město. 1. ledna 1922 bylo připojeno k Praze.
Přestože Žižkov 19. století lze považovat za proletářskou čtvrť, průmysl se zde příliš nerozvinul. Největší závod “továrnu na střelné zápalky” neboli kapslovnu založili francouzští podnikatelé Sellier a Bellot Na Parukářce v době před vznikem města. Začátkem první republiky zde vznikaly menší továrny – Papírografie na Vápence, závody přesné mechaniky Strejc a Nosek a celá řada dílen na Kněžských lukách. Naopak pro starý Žižkov byly typické drobné živnostenské provozovny často ukryté ve dvorních traktech domů.
Památky
Městská část Prahy 3 má co nabídnout nejen svým obyvatelům, ale určitě i jejím návštěvníkům. Když se řekne Žižkov, Vinohrady, tak se každému vybaví něco jiného. Někomu vyskočí před očima žižkovská hospoda (je jich zde více než třista), další si vzpomene na spisovatele Jaroslava Haška a jeho dobrého vojáka Švejka, jiný neopomene připomenout eleganci a noblesu Vinohrad. Mladší generace by například určitě vyzdvihla jednu z hlavních dominant naší městské části – televizní vysílač se sochami dětí šplhajících někam vzhůru. Stejně tak by vaší pozornosti neměl uniknout vrch Vítkov, na kterém se kromě Národního památníku nachází i pomník Jana Žižky z Trocnova. Pomník připomíná, že právě zde začala nejznámější část kariéry tohoto vojevůdce. Socha je také největší jezdeckou sochou na světě a autorem je Bohumil Kafka. Najdete zde také celou řadu kostelů, z nichž za zmínku určitě stojí kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad, který byl vybudován v pojetí starokřesťanské architektury v letech 1929 až 1932 podle architekta Josipha Plečnika.
Současnost
(vybavenost části, společenský život, pořádané akce)
Praha 3 je čtvrtí, která žije již po celá léta intenzivním kulturním a společenským životem. Zdejší masopusty nebo vinobraní lákají každoročně desítky tisíc návštěvníků. Při návštěvě naší městské části byste určitě neměli zapomenout navštívit i Mekku zdejší kultury – palác Akropolis, který je vnímán jako centrum kulturního dění ve čtvrti.
Sportovní vyžití
Sportovní areál Pražačka poskytuje obyvatelům městské části Praha 3 bohaté možnosti. Díky podpoře Úřadu městské části Praha 3 byl například zrekonstruován plavecký bazén. V rámci sportovního vyžití nejde nezmínit FK Viktoria Žižkov. Fotbalový klub je již od svého vzniku v roce 1903 bytostně spojen s touto svébytnou pražskou čtvrtí. Jako důkaz tohoto tvrzení lze použít již samotný název klubu – jako jediný nemá ve svém názvu město, ale přímo čtvrť, za kterou hraje.
Přírodní zvláštnosti
Městská část Prahy 3 nabízí celou řadu možností, jak trávit volný čas venku v přírodě. Mezi nejoblíbenější patří Vrch svatého Kříže, Vítkov, park na Židovských pecích a nově zrenovovaná Rajská zahrada.