v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí
Okres Sokolov leží v severní části západních Čech. Má nepravidelný, mírně protáhlý tvar. Na severu hraničí se Spolkovou republikou Německo, na západě a na jihu sousedí s okresem Cheb, na východě pak s okresem Karlovy Vary. Rozlohou 754 km2 je sokolovský okres třetím nejmenším okresem v Karlovarském kraji, zaujímá 22,75 % jeho celkové rozlohy. Povrch okresu je převážně kopcovitý. Severní část okresu prostupuje masiv Krušných hor od jehož západního okraje vybíhá směrem k řece Ohři úzký horský výběžek, tvořící předěl mezi Sokolovskou a Chebskou pánví. Na jihu se pak rozkládají pahorkatiny Slavkovského lesa. Nejvyšším bodem okresu je vrch Špičák s nadmořskou výškou 991 m u Stříbrné v Krušných horách, v Slavkovském lese Rozhledy (859 m n. m.) u Kostelní Břízy. Nejnižší bod má nadmořskou výšku 375 m.
Největším vodním tokem sokolovského okresu je řeka Ohře, do níž se vlévají všechny říčky a potoky, protékající územím okresu. Největší z přítoků je řeka Svatava, vlévající se do Ohře na území okresního města. V okrese nejsou žádné významné vodní plochy, větší rybníky najdeme pouze na Chodovsku a u Krásna.Na většině území okresu převládají poměrně drsné klimatické podmínky s nízkou průměrnou roční teplotou vzduchu a krátkou dobou slunečního svitu.
Území okresu vždy vynikalo svým přírodním surovinovým bohatstvím. Už ve středověku byla využívána hojná ložiska vzácných a užitkových rud, která se nacházela v obou horských pásmech. V minulosti se jednalo převážně o cínové rudy. V současnosti má rozhodující význam těžba hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, která řadí okres mezi přední průmyslová centra.
Půdní fond okresu je nesouvislý vzhledem k členitému a složitému terénu, vysokému zastoupení luk a pastvin a ostatní nezemědělské půdy. Režim hospodaření na půdě je dále přizpůsoben zvláštním požadavkům, vyplývajícím ze značného podílu výměry přírodních rezervací, ochranných pásem zdrojů pitné vody a minerální vody, oblastí postižených exhalacemi.
V jižní části okresu leží chráněná krajinná oblast Slavkovský les (bývalý vojenský prostor), který stále nese stopy vojenské činnosti a není dosud plně dobudován pro zemědělskou a lesní činnost.
Celkovou vegetaci zemědělských kultur a lesních porostů silně narušuje rozsáhlá těžební činnost a vliv exhalátů z průmyslové činnosti na Sokolovsku, ale i ze severočeské uhelné pánve.
Sokolovský okres jako celek je okresem vysoce průmyslovým. Z odvětví průmyslu je nejpočetněji zastoupen průmysl paliv. Dále je na okrese rozšířen průmysl strojírenský, chemický, textilní a průmysl skla, keramiky a porcelánu.
Naproti tomu zemědělství na Sokolovsku nemá podstatný význam. Díky rozsáhlé důlní činnosti není půdní fond příliš vhodný k zemědělskému obdělávání. Zemědělská půda zaujímá zhruba 16,6 % z celkové výměry kraje a orná půda pouze 8,0 %. Nižší je i bonita půdy.
Více než polovinu výměry okresu zaujímá lesní půda. Nejvíce zalesněným územím okresu je oblast Krušnohoří a Slavkovského lesa. Obě jsou poměrně velmi řídce osídlené, i když i v nich jsou významné podniky zpracovatelského průmyslu a obě poskytují rekreační možnosti. V lesních porostech převažuje smrk, značné zastoupení mají i listnaté stromy.
V ekonomice okresu proběhly za posledních deset let výrazné strukturální změny. V roce 2008 bylo v registru ekonomických subjektů zaregistrováno celkem 18 023 subjektů, z toho 14 756 fyzických osob. Nárůst ekonomických subjektů celkem proti roku 2007 činil 2,2 %. Tyto strukturální změny přispěly také ke zhoršení situace na úseku zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti činila v roce 2008 celkem 8,71 % a o zaměstnání se ucházelo 4 534 osob. Tak se okres Sokolov dostal v ukazateli míry nezaměstnanosti na 64. místo (ze 77 okresů). Celostátní míra nezaměstnanosti činila k 31.12. 2007 celkem 7,32 %.
Životní prostředí okresu je nejhorší v kraji. Na jeho kvalitu negativně působí rozsáhlá průmyslová činnost, zejména těžba a následné zpracování hnědého uhlí. Všechny škodlivé látky jdoucí do ovzduší, zejména při překračování nejvýše přípustných koncentrací, výrazně znehodnocují životní prostředí. Mezi základní sledované znečišťující látky, vznikající především při spalování tuhých a kapalných paliv a vypouštěné do ovzduší, patří tuhé látky (polétavý prach, popílek), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (Nox), oxid uhelnatý (CO) a uhlovodíky (CxHy). Důlní činnost má negativní vliv i na okolní krajinu. Vytěžené lokality nelze uvést do původního stavu ihned po skončení důlní činnosti.
Narušené životní prostředí není ani příliš vhodné k rekreaci. Z toho plyne, že ani cestovní ruch nemá důležitou roli v oblasti ekonomiky v sokolovském okrese. Rekreace byla soustředěna jen do oblasti Kraslic, Bublavy a Stříbrné, kde jsou vhodné podmínky k zimním sportům.