v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí
Okres Blansko leží v severní části Jihomoravského kraje a jeho území sousedí s pěti okresy České republiky. Na západě je to okres Žďár nad Sázavou z kraje Vysočina, na severu hraničí s okresem Svitavy z Pardubického kraje a na severovýchodě sousedí s okresem Prostějov z Olomouckého kraje. Na jihovýchodě okres sousedí s územím okresu Vyškov a na jihu pak s okresem Brno-venkov, tedy dvěma okresy Jihomoravského kraje.
Členitý povrch území okresu charakterizují především vrchoviny. Do západní části okresu zasahuje Hornosvratecká vrchovina, která je součástí Českomoravské vrchoviny. Od severu se středem okresu táhne Boskovická brázda, východní část okresu patří k Drahanské vrchovině. Oba tyto útvary jsou součástí Brněnské vrchoviny. Z hlediska regionálního členění reliéfu se směrem od Brna do okolí Sloupu a Holštejna táhne 3 až 5 kilometrů široký pruh silně zvrásněných devonských vápenců - Moravský kras. Tato chráněná krajinná oblast patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na ploše necelých 100 km2 se zde vyvinuly povrchové i podzemní krasové jevy, díky nimž se stal Moravský kras nejnavštěvovanější turistickou lokalitou celého okresu. Doposud je známo více než 1 000 krápníkových jeskyní, z nichž některé jsou zpřístupněny veřejnosti.
Nejvýše položenou obcí okresu je Benešov s nadmořskou výškou 673 metrů, nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 727 metrů jsou Skály na rozhraní okresu Blansko a Prostějov. Naopak nejnižším místem je údolí řeky Svitavy u Adamova s nadmořskou výškou 248 metrů. Právě řeka Svitava dominuje svou velikostí vodstvu okresu, tok řeky území okresu protíná od severu k jihu. V obci Jedovnice jsou pak dva největší rybníky okresu - rybník Olšovec s plochou 42 hektarů a rybník Budkovan s plochou 11 hektarů.
Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) se rozlohou 86 267 ha okres Blansko řadí k menším okresům Jihomoravského kraje, menší je jen okres Brno-město s 23 019 ha. Na konci roku 2007 tvořila zemědělská půda 47,1 % výměry okresu (40 667 hektarů). Z této plochy připadalo 29 446 hektarů na ornou půdu, 8 378 hektarů na trvalé trávní porosty a 2 844 hektarů na zahrady a ovocné sady. Z hlediska bonity převažují hnědozemě, půdy jílovito-hlinité a jílovité, v povodí Svitavy jsou černozemě. Nezemědělské půdy bylo 45 600 hektarů, z toho 37 356 hektarů, tedy 81,9 %, tvořily lesní plochy. Převážná většina území okresu náleží k mírně teplé klimatické oblasti, kde se průměrná roční teplota pohybuje v rozmezí 7 až 8°C. Pouze nejvýše položené části Drahanské vrchoviny ve východní části okresu jsou chladnější, průměrná teplota zde dosahuje 6 až 7°C.
Administrativně se okres Blansko po sladění hranic k 1. 1. 2007 člení na 116 obcí a dále pak na 174 částí obcí. Statut města má 8 obcí – je to Adamov, Blansko, Boskovice, Kunštát, Letovice, Olešnice, Rájec-Jestřebí a Velké Opatovice. Statut městyse má 9 obcí – Černá Hora, Doubravice nad Svitavou, Jedovnice, Knínice u Boskovic, Křtiny, Lysice, Ostrov u Macochy, Sloup a Svitávka. Celkem 97 obcí má pouze jednu část obce, 19 obcí se dělí na dvě a více částí obce, město Letovice má dokonce 17 částí obce. Z hlediska velikostních skupin obcí bylo v okrese 34 obcí s počtem obyvatel menším než 199 (předběžné počty obyvatel ke konci roku 2007), 39 obcí mělo stav obyvatel v rozmezí 200 až 499 osob, 500 až 999 obyvatel mělo 24 obcí, 16 obcí spadalo do skupiny 1 000 až 4 999 obyvatel, dvě obce (Boskovice a Letovice) patřily do skupiny 5 000 až 19 999 obyvatel a konečně jedna obec, a to Blansko, byla ve skupině 20 000 až 49 999 obyvatel. Ve městech žilo 52,8 % obyvatelstva.
Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí. Na území okresu Blansko působí dvě obce s rozšířenou působností (ORP) – Blansko a Boskovice (obce 3. stupně). Podle správního území těchto dvou obcí, které bylo menší než bývalý okres, byly k 1. lednu 2007 narovnány hranice okresu, 14 obcí tak přešlo pod okres Brno-venkov. Příslušnost k okresu tedy změnilo 13 obcí spadající pod ORP Tišnov (Běleč, Brumov, Bukovice, Hluboké Dvory, Lomnice, Ochoz u Tišnova, Osiky, Rašov, Rohozec, Strhaře, Synalov, Unín, Zhoř) a 1 obec spadající pod ORP Šlapanice (Březina). Správní obvod Boskovice má větší rozlohu – 511 km2, patří sem 73 obcí s celkovým počtem obyvatel 50 459 (předběžné výsledky k 31. 12. 2007). Správní obvod Blansko má rozlohu 351 km2, 43 obcí mělo 55 204 obyvatel. K nižšímu správnímu členění - v rámci ORP Boskovice jsou celkem 3 pověřené obecní úřady (POU) – Letovice, Velké Opatovice (obce 2. stupně) a Boskovice, v rámci ORP Blansko jsou 2 POU – Adamov (obec 2. stupně) a Blansko.
K 31. 12. 2007 žilo v okrese Blansko 105 663 osob, z nichž bylo 53 759 žen (50,9 %). Počet obyvatel se proti konci roku 2006 zvýšil o 547 osob. Ke zvýšení stavu obyvatel přispělo především stěhování, zatímco se v průběhu roku 2007 vystěhovalo z okresu 1 287 osob, přistěhovalo se 1 730 osob (přírůstek stěhováním tedy činil 443 osob). Ve stejném období se živě narodilo 1 127 dětí, zemřelo 1 023 osob (přirozený přírůstek představoval 104 osob).
Podle věkové struktury z konce roku 2006 bylo z celkového počtu obyvatel 14,6 % osob ve věku do 14 let, stáří 15 až 64 let mělo 70,3 % obyvatel okresu a starších 65 let bylo 15,1 % osob. Průměrný věk obyvatel okresu na konci roku 2006 dosahoval 40,2 roků (38,7 u mužů a 41,7 u žen). V rámci Jihomoravského kraje je nejvyšší věkový průměr v okrese Brno-město, a to 41,8 roku, naopak okresem s nejnižším věkovým průměrem je Znojmo – 39,5 roku.
Hospodářství v okrese mělo vždy průmyslově-zemědělský charakter. V průmyslu bylo podle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 zaměstnáno více než 42,2 % ekonomicky aktivních obyvatel, ve stavebnictví 8,1 % a v zemědělství 5,6 % ekonomicky aktivních. Z průmyslových odvětví má nejdůležitější postavení se svou stoletou tradicí strojírenství. Nejvýznamnější podniky jsou dostupné dojíždějícím díky blízkosti železniční tratě. Dvoukolejná rychlíková trať ve směru Brno - Česká Třebová vede údolím řeky Svitavy a je součástí železničního koridoru mezi Vídní a Berlínem.
Registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla k 31. 12. 2007 v okrese Blansko hodnoty 5,59 %, což je po okrese Brno-venkov (4,53 %) a Vyškov (4,88 %) nejnižší míra nezaměstnanosti v rámci Jihomoravského kraje (nejvyšší byla v okrese Znojmo – 11,53 %). Tomuto faktu napomáhá vcelku snadná dopravní dostupnost brněnských podniků. Podle údajů ze SLDB 2001 do Brna-města či do Brna-venkova v té době cestovala celá čtvrtina těch, kteří za prací vyjížděli mimo obec svého bydliště. Vyjížděli zřejmě i za vyšším výdělkem. V roce 2005 (poslední údaje na úrovni okresu) dosáhla průměrná mzda u podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci se sídlem v okrese celkem 15 819 Kč na přepočtenou osobu, v okrese Brno-město to však bylo 19 111 Kč a v okrese Brno-venkov 17 638 Kč. Z výdělků během ekonomicky aktivního života pak plyne i výše starobního důchodu. V prosinci roku 2006 pobíralo v okrese Blansko starobní důchod celkem 15 388 osob, jeho průměrná výše dosáhla částky 8 002 Kč.
Ke školství v okrese Blansko je možno uvést několik údajů za školní rok 2005/2006. V tomto období zde existovalo 68 mateřských škol, navštěvovalo je 2 931 dětí, dále 53 základních škol s 9 930 žáky. Střední školství bylo reprezentováno 4 gymnázii (1 354 studentů) a 17 středními odbornými školami a učilišti (4 546 studentů). Vyšší vzdělání poskytovala 1 vyšší odborná škola. Za vzděláním podle údajů ze sčítání v roce 2001 vyjíždělo mimo okres Blansko téměř 38 % těch, kteří při cestě do školy vyjížděli mimo obec svého bydliště.
Zdravotnickou péči v okrese poskytovaly 2 nemocnice a 4 odborné léčebné ústavy. V roce 2006 zde existovalo 53 ordinací praktických lékařů pro dospělé, 23 dětských ordinací, 49 ordinací stomatologů, 11 ordinací gynekologů a 46 ordinací specialistů. V roce 2006 v okrese Blansko působilo celkem 306 lékařů, poměrově vyjádřeno - na tisíc obyvatel připadalo v průměru 2,8 lékařů – vyšší poměr byl pouze v okrese Brno-město, a to 7,8 lékařů. Léky byly vydávány ve 26 lékárnách. Sociální péči poskytovaly 2 ústavy sociální péče, 2 ústavy sociální péče pro mládež, pro starší občany byly k dispozici 4 domovy důchodců a 3 penziony pro důchodce.
Kulturní zařízení se nachází většinou ve městech, zatímco na venkově jsou k dispozici převážně veřejné knihovny. Těch bylo v roce 2006 v rámci okresu celkem 157. Namísto stálého divadla, které v okrese není zastoupeno, nabízí kulturní vyžití především 10 stálých kin, 13 muzeí a 8 galerií. V letních měsících je možnost návštěvy kulturního zařízení rozšířena o 9 přírodních amfiteátrů. Pro tělesnou výchovu a sport je v okrese využíváno 184 hřišť, 16 koupališť a bazénů (z toho 5 krytých), 11 stadionů pro letní sporty, 3 zimní stadiony a 75 tělocvičen včetně školních s přístupem veřejnosti.
Okres Blansko patří k ekologicky nejčistším okresům v republice. Je to mimo jiné ovlivněno i rozsáhlými lesními plochami na tomto území. Ke zdravému ovzduší napomáhá i plynofikace okresu, když podle údajů ze sčítání 70 % trvale obydlených bytů bylo vybaveno plynem.
Z hlediska cestovního ruchu je okres atraktivní oblastí pro tuzemské i zahraniční návštěvníky, je zde nespočet kulturních památek a přírodních krás. Nejzajímavější reliéfovou i krajinnou jednotkou blanenského okresu je již vzpomínaný Moravský kras, který byl v roce 1956 vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí. Území o délce téměř 25 km a šířce 3 až 5 km zaujímá plochu 92 km2. Nejatraktivnější z toho jsou zpřístupněné jeskyně Punkevní s propastí Macocha, dosahující hloubky 138 m, dále jeskyně Balcarka, Kateřinská jeskyně a Sloupsko - Šošůvské jeskyně. Oblastí klidu jsou na Blanensku přírodní parky Halasovo Kunštátsko, Lysicko, Rakovecké údolí, Řehořkovo Kořenecko a Svratecká hornatina.
K nejvýznamnějším architektonickým památkám patří renesanční zámek, tvořící dominantu města Blanska, dále empírový zámek v Boskovicích, renesanční a raně barokní zámek v Kunštátě, renesanční zámek v Lysicích. Zámek v Rájci nad Svitavou je nejhonosnějším objektem raného klasicismu na Moravě. Zajímavé jsou i gotické hradní zříceniny Holštejn nedaleko Sloupu, Čertův hrádek v katastru Olomučan či Nový hrad, který leží 4 kilometry jižně od Blanska. Umělecky hodnotné jsou sakrální památky, např. barokní poutní kostel ve Křtinách, pozdně barokní kostel ve Sloupě, raně barokní kostel v Jedovnicích, novogotický kostel v Adamově, moderní kostel z 20. století v Senetářově a další. K technickým památkám patří větrné mlýny holandského typu v Rudici, Ostrově u Macochy nebo v Petrovicích.