Znojmo inzerce zdarma, bazar

Okres Znojmo patří rozlohou 159 039 ha mezi největší okresy České republiky. Základní podobu a velikost získal v roce 1961 sloučením okresu Znojmo a Moravský Krumlov s částí okresu Moravské Budějovice, současná podoba byla upravena k 1. 1. 2007 zesouladěním hranic okresu se správním územím obcí s rozšířenou působností. Okres Znojmo sousedí s okresy Břeclav, Brno-venkov, Třebíč a Jindřichův Hradec. V délce 105 km sousedí svou jižní hranicí s Rakouskem.
Území okresu patří ke dvěma geomorfologickým celkům. Na západní polovině okresu je to Český masiv a ve východní polovině Karpatská soustava. Rozhraní mezi těmito dvěma soustavami probíhá z Rakouska přibližně přes obec Šatov, Znojmo k Moravskému Krumlovu. Rozdílná geologická stavba každého celku se odráží i v morfologii krajiny. Část západní je charakterizována výběžky a pahorky předhůří Českomoravské vrchoviny a je tvořena převážně krystalickými horninami vzniklými v prvohorách. Naopak ve východní části okresu jsou zastoupeny sedimentální horniny třetihorního moře, které vytvářejí nížinu Jaroslavické tabule. Toto geologické podloží dalo vzniknout dvěma základním druhům půd, v západní části okresu jsou to hnědozemě, ve východní černozemě a nivní půdy.

Podnebí okresu, jak již název města Znojma napovídá (znoj, nebo-li pot), je teplé a suché. Průměrná roční teplota se v dlouhodobém časovém normálu pohybuje v závislosti na nadmořské výšce mezi 7 až 8,5°C. Roční úhrn srážek kolísá mezi 300 - 550 mm a je ovlivněn srážkovým stínem Českomoravské vrchoviny. Nejvýše položeným místem okresu je Suchá hora u Zblovic, jejíž vrchol je 521 metrů nad mořem. Nejnižší místo okresu je 175 metrů nad mořem a nachází se na soutoku Dyje a Jevišovky. Celé území okresu náleží do povodí řeky Dyje, která je tak nejvýznamnější řekou okresu. Na jejím horním toku byla ve třicátých letech minulého století vybudována Vranovská údolní nádrž. Tato slouží nejen jako zásobárna vody pro část okresů Znojmo a Třebíč, ale kromě výroby elektrické energie také vyrovnává i průtok na střední části toku. Postupem doby se tato přehrada stala také hlavním letním rekreačním centrem. V roce 1966 byla na okraji Znojma na řece Dyji vybudována vodní nádrž, která je významnou zásobárnou vody pro město. Vůbec nejstarší údolní přehrada ve střední Evropě se od roku 1896 nachází na řece Jevišovce. Výrovická nádrž, která byla vybudována jako závlahová, postupem času začala sloužit také k rekreaci.

Na výměře 108 638 hektarů (stav k 31. 12. 2007) byla zemědělská půda, tvořila 68,3 % výměry okresu. Z této plochy připadalo 99 048 hektarů na ornou půdu, 2 844 hektarů na trvalé travní porosty a 3 758 hektarů na zahrady a ovocné sady. Nezemědělské půdy bylo 50 400 hektarů, z toho 35 076 hektarů, tedy 69,6 %, tvořily lesní plochy. Lesnatost i její druhová skladba je velmi nerovnoměrná. V severní a severozápadní části okresu najdeme lesy převážně smrkové, pro střední část jsou charakteristické lesy smíšené a směrem k jihu a východu převládají lesy listnaté.

Dopravní infrastruktura byla dobudována ve dvacátém století. Tvoří jí železniční síť, která umožňuje spojení směrem na Jihlavu, Brno, Břeclav a Vídeň. Páteř silniční sítě tvoří silnice 1. třídy Znojmo – Jihlava a Znojmo – Brno v délce 70 kilometrů, silnice nižších tříd mají délku 944 km. Pro potřeby mezinárodní dopravy a cestovního ruchu jsou v provozu čtyři silniční hraniční přechody, jeden železniční a jeden přechod pro pěší a cyklisty. Pro sportovní létání a provoz malých letadel bylo vybudováno v roce 1997 letiště s přistávací dráhou téměř 900 metrů dlouhou.

Administrativně se okres Znojmo po sladění hranic k 1. 1. 2007 člení na 144 obcí a dále pak na 170 částí obcí. Celkem 5 obcí má statut města – jsou to Hrušovany nad Jevišovkou, Miroslav, Moravský Krumlov, Znojmo a nejmladším městem jsou Jevišovice (únor 2007). Dále 9 obcí má statut městyse a 17 obcí má o přiznání tohoto statutu zažádáno. Celkem 129 obcí má pouze jednu část obce, 15 obcí se dělí na dvě a více částí obce, město Znojmo má 9 částí obce. Z hlediska velikostních skupin obcí bylo v okrese 38 obcí s počtem obyvatel menším než 199 (předběžné počty obyvatel ke konci roku 2007), 58 obcí mělo stav obyvatel v rozmezí 200 až 499 osob, 500 až 999 obyvatel mělo 26 obcí, 20 obcí spadalo do skupiny 1 000 až 4 999 obyvatel, 1 obec - Moravský Krumlov patřila do skupiny 5 000 až 19 999 obyvatel a konečně jedna obec, a to Znojmo, byla ve skupině 20 000 až 49 999 obyvatel.

Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí. Na území okresu Znojmo působí 2 obce s rozšířenou působností (ORP) – Moravský Krumlov a Znojmo (obce 3. stupně). Podle správního území těchto dvou obcí byly narovnány od 1. 1. 2007 hranice okresu, území okresu se zmenšilo o 4 obce - Branišovice, Loděnice, Šumice a Troskotovice spadající pod ORP Pohořelice nyní patří do okresu Brno-venkov. Správní obvod Znojmo má větší rozlohu – 1 243 km2, patří sem 111 obcí s celkovým počtem obyvatel 90 504 (k 31. 12. 2007). Správní obvod Moravský Krumlov má rozlohu 348 km2, 33 obcí mělo 22 324 obyvatel. K nižšímu správnímu členění - v rámci ORP Znojmo jsou celkem 3 pověřené obecní úřady (POU) – Hrušovany nad Jevišovkou, Vranov nad Dyjí (obce 2. stupně) a Znojmo, v rámci ORP Moravský Krumlov jsou 2 POU – Miroslav (obec 2. stupně) a Moravský Krumlov.

K 31. 12. 2007 žilo v okrese Znojmo 112 828 osob, z nichž bylo 57 354 žen (50,8 %). Počet obyvatel se proti konci roku 2006 zvýšil o 243 osob. Ke zvýšení stavu obyvatel přispělo téměř rovným dílem stěhování i přirozený přírůstek obyvatel. Zatímco se v průběhu roku 2007 vystěhovalo z okresu 1 120 osob, přistěhovalo se 1 243 osob (přírůstek stěhováním tedy činil 123 osob). Ve stejném období se živě narodilo 1 289 dětí, zemřelo 1 169 osob (přirozený přírůstek představoval 120 osob). Podle věkové struktury z konce roku 2006 bylo z celkového počtu obyvatel 15,1 % osob ve věku do 14 let, stáří 15 až 64 let mělo 71,3 % obyvatel okresu a starších 65 let bylo 13,6 % osob. Průměrný věk obyvatel okresu na konci roku 2006 dosahoval 39,5 roků (37,9 u mužů a 41,0 u žen) a byl v kraji nejnižší. V rámci Jihomoravského kraje je nejvyšší věkový průměr v okrese Brno-město, a to 41,8 roku.

Z hospodářského hlediska je okres Znojmo okresem zemědělsko průmyslovým. V uplynulém desetiletí, podobně jako v celé České republice, vstoupil do mnoha podniků na území okresu zahraniční kapitál. V tomto období také některé větší či menší podniky nevydržely z různých důvodů tlak konkurence a zanikly nebo musely změnit svoji činnost. Naproti tomu vznikla celá řada převážně menších podniků, které si své místo na trhu již našly. Podobná situace nastala i v zemědělství. Část podniků se transformovala do velkých celků, kromě toho vznikla celá řada větších či menších rodinných farem. Ve službách také došlo k dalšímu rozvoji, a to jak pro právnické tak fyzické osoby. V obchodní síti, zvláště ve městě Znojmě, vznikla celá řada supermarketů, které ovlivnily vývoj obchodní sítě nejen ve městě, ale i v jeho okolí. Veškeré tyto změny se odrazily na trhu práce. Vzhledem k poměrně nízkému zprůmyslnění okresu, absenci velkých podniků a sezónnosti některých činností, dosahuje okres Znojmo vysoké nezaměstnanosti, která se prohlubuje v zimních měsících, kdy klesá zájem o pracovníky v zemědělství, stavebnictví a službách.

K 31. prosinci 2007 dosáhla míra registrované nezaměstnanosti v okrese Znojmo 11,53 %, což byla nejvyšší hodnota v rámci Jihomoravského kraje. Nepříliš lichotivý je také fakt, že průměrné mzdy patří naopak k nejnižším v kraji. Podle posledních dostupných výsledků byla v roce 2005 průměrná mzda (u podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci se sídlem v okrese) celkem 15 201 Kč na přepočtenou osobu, v okrese Brno-město to však bylo 19 111 Kč a v okrese Brno-venkov 17 638 Kč. Z výdělků během ekonomicky aktivního života pak plyne i výše starobního důchodu. V prosinci roku 2006 pobíralo v okrese Znojmo starobní důchod celkem 15 416 osob, jeho průměrná výše dosáhla částky 7 569 Kč (v okrese Brno-město 8 187 Kč).

Ke školství v okrese Znojmo je možno uvést několik údajů za školní rok 2005/2006. V tomto období zde existovalo 82 mateřských škol, navštěvovalo je 3 265 dětí, dále 61 základních škol s 10 834 žáky. Střední školství bylo reprezentováno 3 gymnázii (1 441 studentů) a 13 středními odbornými školami a učilišti (4 197 studentů). Vyšší vzdělání poskytovala 1 vyšší odborná škola. Za vzděláním podle údajů ze sčítání v roce 2001 vyjíždělo mimo okres Znojmo více než 31 % těch, kteří při cestě do školy vyjížděli mimo obec svého bydliště.

Zdravotnickou péči v okrese poskytovala 1 nemocnice. V roce 2006 zde existovalo 50 ordinací praktických lékařů pro dospělé, 21 dětských ordinací, 56 ordinací stomatologů, 6 ordinací gynekologů a 40 ordinací specialistů. V roce 2006 v okrese Znojmo působilo celkem 329 lékařů, poměrově vyjádřeno - na tisíc obyvatel připadalo v průměru 2,9 lékařů – nejvyšší poměr byl v okrese Brno-město, a to 7,8 lékařů. Léky byly vydávány ve 23 lékárnách. Sociální péči poskytovaly 4 ústavy sociální péče (z toho 3 pro mládež), pro starší občany bylo k dispozici 6 domovů důchodců a jeden penzion pro důchodce.

Kulturní zařízení se nachází většinou ve městech, zatímco na venkově jsou k dispozici převážně veřejné knihovny. Těch bylo v roce 2006 v rámci okresu celkem 153. Vedle jednoho stálého divadla, nabízí kulturní vyžití 3 stálá kina, 6 muzeí a 8 galerií. V letních měsících je možnost návštěvy kulturního zařízení rozšířena o 3 přírodní amfiteátry. Pro tělesnou výchovu a sport je v okrese využíváno 157 hřišť, 20 koupališť a bazénů (z toho 8 krytých), 2 stadiony pro letní sporty, 2 zimní stadiony a 89 tělocvičen včetně školních s přístupem veřejnosti.

Území znojemského okresu, jak dokazují četné archeologické nálezy, bylo osídlováno již od pravěku - starší doby kamenné. Toto osídlování plynule během času pokračovalo přes slovanská hradiště, budování tvrzí a hradů, přes vznik prvních obcí a měst a zanechalo mnoho movitých a nemovitých historických památek. Tyto spolu s příjemným klimatem a nedevastovaným přírodním prostředím jsou dobrým předpokladem k rozvoji rekreace v regionu. Zvláště povodí horního toku řeky Dyje spolu s přilehlou krajinou bylo pro své cenné krajinotvorné vlastnosti vyhlášeno nejdříve chráněnou oblastí a poté Národním parkem Podyjí. Další rekreační a turistické možnosti se nabízí na horním a středním toku Jevišovky a Rokytné. Všechny tyto oblasti jsou protkány sítí značených cest pro turisty a cyklisty s napojením na sousední okresy a Rakousko. Rozvíjí se také další formy turistiky, např. vinařská, která těží z tradic i současnosti regionu. V celém regionu je pořádáno během roku mnoho kulturních, společenských a sportovních akcí. Některé z nich získaly během let i nadregionální charakter. Jedná se zejména o Znojemský Hrozen - festival filmové a rozhlasové tvorby zaměřený na gastronomii a Znojemské historické vinobraní.