v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí
Okres Břeclav se nachází v nejjižnějším cípu Moravy. Je to kraj lužních lesů, sněhobílých skal, vinic a polí, kraj bohaté historie, četných památek, lidových tradic, region dvou světových unikátů chráněných UNESCO. Na jihu hraničí s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem, na severu s okresem Brno-venkov, na západě s okresem Znojmo a na severovýchodě s okresy Hodonín a Vyškov.
Převážně nížinaté území okresu se rozkládá v oblasti Dyjsko-svrateckého úvalu, Středomoravských Karpat a Dolnomoravského úvalu. Dyjsko-svrateckým úvalem protékají řeky Jevišovka, Jihlava a Svratka. Středomoravské Karpaty jsou tvořeny útvary Dunajovických kopců, Pavlovských vrchů, Pouzdřanských kopců, Šakvického vrchu, Staré hory, Hustopečské brány, Zaječického kopce a Kloboucké pahorkatiny. Dominantou tohoto území je vyvýšenina Pálavských vrchů. Na území okresu se rozkládá národní přírodní rezervace Lednické rybníky – soustava rybníků trvale využívaných k chovu ryb s celkovou rozlohou přes 1 000 ha. Mezi největší rybníky patří Nesyt, Novoveský, Vrkoč, Apollo a Hlohovecký. Ráz krajiny výrazně ovlivnilo vybudování soustavy vodních děl Nové Mlýny pod Pavlovskými vrchy s celkovou rozlohou vodní plochy 3 232 ha. Nadmořská výška okresu se pohybuje okolo 200 m. Nejvýše položeným bodem je vrch Děvín v CHKO Pálava s nadmořskou výškou 554 metrů a nejníže položeným bodem je soutok Moravy a Dyje v katastrálním území Lanžhot se 149 metry nadmořské výšky.
Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) má okres Břeclav rozlohu 103 825 ha. Díky velmi příznivým půdním a klimatickým podmínkám má na území okresu bohatou tradici zemědělství, které je zaměřeno na výrobu obilovin, okopanin a na pěstování teplomilné zeleniny, ovoce a vinné révy. Na konci roku 2007 byla zemědělská půda na výměre 69 962 ha, což bylo 67,4 % výměry okresu. Současný trend zemědělství směřoval k obnově vinic, které se pěstují na výměře 8 751 ha. Okres ležící v teplé klimatické oblasti patří k nejteplejším oblastem jižní Moravy. Dlouhodobá průměrná roční teplota dosahuje 9°C. V jarním období dosahuje 14°C, v létě 17°C, na podzim 5°C a v zimě -0,6°C. Průměrné množství srážek je 519 mm. Z ročního úhrnu připadá 33 % srážek na jaro, 31 % na léto, 20 % na podzim a 16 % na zimu.
Administrativně se okres Břeclav po sladění hranic k 1. 1. 2007 člení na 63 obcí a dále pak na 69 částí obcí. Celkem 9 obcí má statut města – Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Lanžhot, Mikulov, Podivín, Valtice, Velké Bílovice a Velké Pavlovice. Další 4 obce (Boleradice, Drnholec, Moravská Nová Ves a Velké Němčice) mají statut městyse a 7 obcí má o přiznání tohoto statutu požádáno. Celkem 58 obcí má pouze jednu část, 4 obce se dělí na dvě části a město Břeclav má tři části. K nejmladším městům patří Lanžhot a Velké Bílovice, které statut města obdrželi v roce 2001. Z hlediska velikostních skupin obcí bylo v okrese 12 obcí s počtem obyvatel menším než 499 (předběžné počty obyvatel ke konci roku 2007), 500 až 999 obyvatel mělo 18 obcí, 30 obcí spadalo do skupiny 1 000 až 4 999 obyvatel, dvě obce (Hustopeče a Mikulov) patřily do skupiny 5 000 až 19 999 obyvatel a konečně jedna obec (Břeclav) byla ve skupině 20 000 až 49 999 obyvatel. Břeclav je největším městem okresu měřeno jak počtem obyvatel tak rozlohou.
Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí, v souladu se změnami hranic k 1. 1. 2007 na území okresu Břeclav působí tři obce s rozšířenou působností (ORP) – Břeclav, Hustopeče a Mikulov (obce 3. stupně). Správní obvod Břeclav má největší rozlohu – 439 km2, patří sem 18 obcí s celkovým počtem obyvatel 58 716 (k 31. 12. 2007). Správní obvod Hustopeče má rozlohu 355 km2, 28 obcí mělo 34 849 obyvatel a správní obvod Mikulov má rozlohu 245 km2, 17 obcí mělo 19 606 obyvatel. K nižšímu správnímu členění - v rámci ORP Hustopeče jsou 2 pověřené obecní úřady (POU) – Klobouky u Brna (obec 2. stupně) a Hustopeče.
K 31. 12. 2007 žilo v okrese Břeclav 113 171 osob, z nichž bylo 57 961 žen (51,2 %). Počet obyvatel se proti konci roku 2006 zvýšil o 217 osob. Ke zvýšení stavu obyvatel došlo zásluhou stěhování, zatímco se v průběhu roku 2007 z okresu vystěhovalo 1 119 osob, přistěhovalo se 1 379 osob (přírůstek stěhováním tedy činil 260 osob). Přirozená měna vedla k úbytku obyvatel, živě se v roce 2007 narodilo 1 076 dětí, ovšem zemřelo 1 119 osob (přirozený úbytek představoval 43 osob). Podle věkové struktury z konce roku 2006 bylo z celkového počtu obyvatel 14,5 % osob ve věku do 14 let, stáří 15 až 64 let mělo 72,0 % obyvatel okresu a starších 65 let bylo 13,5 % osob. Průměrný věk obyvatel okresu na konci roku 2006 dosahoval 39,7 roků (37,9 u mužů a 41,3 u žen). V rámci Jihomoravského kraje je nejvyšší věkový průměr v okrese Brno-město, a to 41,8 roku, naopak okresem s nejnižším věkovým průměrem je Znojmo – 39,5 roku.
Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2001 více jak 27 % ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu pracovalo v průmyslu, který je prezentován gumárenským a plastikářským, chemickým, strojírenským, polygrafickým a potravinářským odvětvím. V obchodě a pohostinství pracovalo 14 %, ve stavebnictví téměř 10 % a v zemědělství 9 % ekonomicky aktivních obyvatel. Okres Břeclav se dlouhodobě řadí k okresům s poměrně vysokou mírou registrované nezaměstnanosti, která k 31. 12. 2007 dosáhla 7,46 % (v Jihomoravském kraji to bylo 6,92 %).
Břeclavský okres je významný z hlediska napojení na mezinárodní komunikační síť jak v silniční, tak i v železniční dopravě, což kladně ovlivňuje i rozvoj podnikatelských aktivit. Surovinové zdroje poskytují zásoby písku, vápence a v okrajových částech okresu se nacházejí ložiska nafty a plynu.
Většina zdravotnických, školských, kulturních a sportovních zařízení je soustředěna ve městech, především v Břeclavi, Hustopečích, Mikulově a Velkých Pavlovicích. Vysoké školství je zastoupeno lokalizovanou Zahradnickou fakultou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno v Lednici.
Na relativně kvalitním ovzduší okresu se mimo jiné podílí také výstavba čističek odpadních vod a připojování kanalizace na tato zařízení. V posledních letech se tak zlepšuje kvalita vodních toků, což dokazuje také obnovený výskyt bobrů při toku řeky Dyje a Moravy.
Ráz krajiny ovlivňuje nejen tok řeky Dyje, která směřuje od Břeclavi ke státní hranici a u Lanžhota se vlévá do Moravy, ale i chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace Pálava s reliéfem Pavlovských vrchů. V roce 1986 byla zapsána na listinu biosférických rezervací pod patronací UNESCO.
Dalším unikátním komplexem na území okresu, zapsaným od prosince 1996 do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je Lednicko – valtický areál. Tento rozsáhlý krajinářský park začal na konci osmnáctého století budovat rod Lichtenštejnů jako jedinečný člověkem utvářený celek, který je od devatenáctého století nazýván Zahradou Evropy. Zámky, zámečky, vyhlídky a pavilóny jsou propojeny alejemi a průhledy a vytváří harmonický útvar, rozkládající se na ploše téměř 200 km2. Architektonicky se zde vzájemně prolíná romantismus, klasicismus a empír. Půvab Lednicko – valtického areálu je korunován jedním z nejkrásnějších evropských komplexů anglické novogotiky – lednickým zámkem s přilehlou francouzskou zahradou. Mimořádnou historickou hodnotu má archeologická památková rezervace Pohansko u Břeclavi, kterou odborníci řadí k nejvýznamnějším raně středověkým památkám na území slovanských národů. Na počátku 9. století zde bylo vybudováno slovanské hradisko oválného tvaru o celkové ploše 28 ha. V empírovém zámečku Pohansko je umístěna expozice dokumentující výsledky zdejších archeologických výzkumů.
Město Mikulov zaujme návštěvníky jedinečným panoramatem se siluetou zámku, poutního místa Svatého kopečku a bývalé dělostřelecké tvrze Kozího hrádku. Historické středověké jádro města bylo v roce 1952 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Dominantou města je renesanční zámek, který byl za nejslavnějších dob sídlem olomouckého biskupa kardinála Františka Ditrichštejna.
K zajímavostem oblasti patří mimo jiné i známé archeologické naleziště v Dolních Věstonicích, proslavené nálezem sošky Věstonické Venuše, Sirotčí hrádek, vyhlídková Stolová hora, horolezecký terén strmé vápencové stěny Martinky a soustava vodních děl Nové Mlýny.
Region Břeclavska je spjatý s vinařstvím, které zde má dlouholetou tradici. Do slunných svahů Pavlovských vrchů se táhnou vinice, ke kterým neodmyslitelně patří i vinné sklípky. Svůj význam mají také národopisné soubory, udržující tradici lidových tanců a lidových písní. Region je místem konání řady folklorních festivalů. K nejznámějším patří Podluží v písních a tancích v Tvrdonicích, Kraj beze stínu v Krumvíři. Silnou tradici mají krojované hody v oblasti Hanáckého Slovácka zvláště ve Velkých Bílovicích, Vrbici, Rakvicích a na Podluží v Lanžhotě a v Moravské Nové Vsi.
Přírodní zajímavosti, klimatické podmínky, řada historických památek a možnosti kulturního vyžití lákají každoročně velké množství turistů k návštěvě zdejšího kraje. V příhraničních částech okresu se rozvíjí spolupráce s obcemi Dolního Rakouska především v pořádání společných kulturních projektů, budování dopravní infrastruktury a v ochraně životního prostředí.