Frýdek-Místek inzerce zdarma, bazar

Okres Frýdek-Místek leží v nejvýchodnější části České republiky. Severovýchodní a východní hranice okresu tvoří státní hranice s Polskou republikou. Na jihovýchodě sousedí se Slovenskou republikou, na jihozápadě s okresem Vsetín, na západě s okresem Nový Jičín a na severu s okresy Ostrava a Karviná. Svou rozlohou 1 273 km2 se v Moravskoslezském kraji řadí na 2. místo a počtem 226 818 obyvatel na 3. místo, v rámci ČR pak svou rozlohou na 20. místo a počtem obyvatel na 5. místo.

Převážná část území okresu je budována horninami karpatského flyše, pouze jeho část na severu v oblasti Vratimov - Šenov náleží ke karpatské miocenní předhlubni. Mladší horniny překrývají prvohorní karbon, jehož povrch je nejvýše v prostoru Staříč a k jihu klesá. Bloky štramberského vápence vycházejí v okolí Příbora, těšínské vápence jsou odkryty především v Třinci. Místní železná ruda se v minulém století těžila např. ve Frýdlantě nad Ostravicí, v Ostravici a ve Starých Hamrech.

Povrch okresu je velmi členitý. Z velké části jej tvoří Moravskoslezské Beskydy, jako součást vnějších Karpat a jejich nejvyššího pohoří. Ke Karpatům náleží zvlněný reliéf charakteru hornatin, vrchovin a pahorkatin, které jsou od sebe odděleny výraznými vnitrohorskými depresemi. Rozhodující část území okresu patří do vnějších západních Karpat a jen malá část na severu a severozápadě patří do vněkarpatských sníženin, Ostravské pánve a oderské části Moravské brány. Převážná část Moravskoslezských Beskyd se rozkládá na jižní a východní části okresu. Skládají se ze dvou horských pásů. Na severu je to pás kulminační, rozčleněný údolími řek v horské skupiny. Do okresu z něj patří nejvyšší vrcholy: skupina Smrku (1 276 m), oddělená údolím Ostravice od skupiny Lysé Hory (1 324 m - nejvyšším bodem v okrese). Mohelnice odděluje další skupinu Travného (1 203 m) a Morávka skupinu Ropice (1 082 m). Zcela samostatně se vypíná nad údolím Ostravice masiv Ondřejníku (890 - 964 m). Pohraniční pás je nižší, ale vede po něm evropské rozvodí od Bumbálky přes Bobek, Súlov a Velký Polom k Jablunkovskému průsmyku (553 m). Kulminační pás Beskyd je složen z velmi odolných pískovců, pohraniční pás se skládá z pískovců a slepenců. Za Jablunkovskou brázdou a údolím Olše navazuje skupina Velké Čantoryje (995 m) ve Slezských Beskydách. Nejnižší bod v okrese s nadmořskou výšku 225 m je v obci Krmelín.

Po stránce geologické se na území okresu nachází především produktivní karbon, který dal podmínky pro vybudování dolů Paskov a Staříč, v současné době již mimo provoz. Význam těžby stavebních materiálů, tj. lomového kamene, cihlářské hlíny a štěrkopísku, zůstává v hranicích okresu.

Okres leží v oblasti na přechodu mezi podnebím oceánským a vnitrozemským a má vyrovnané vlivy pevninského a oceánského podnebí. Klimatické podmínky jsou ovlivňovány rozsáhlým horským masivem Beskyd a jeho směrem napříč větrům, které přinášejí srážky. Převážná část území okresu je na návětrné straně Beskyd a patří mezi nejdeštivější oblasti v celé České republice. Na Lysé hoře byly normály klimatických hodnot za období 1961 až 1990 ročně 1 390,8 mm, v roce 2001 však dosáhly 1 907,7 mm za rok, v roce 2000 pak 1 627,6 mm. U meteorologické stanice na Lysé hoře byla v roce 2001 naměřená nejvyšší denní teplota 25,7°C (19. 8.), v roce 2000 pak 27,9°C (20. 8.). Nejnižší teploty byly naměřeny -24,1°C dne 13. 12. 2001, v roce 2000 pak -17,9°C (24. 1.), nejvyšší denní úhrn srážek 80,1 mm (21. 7. 2001) a 135,3 mm (16. 7. 2000). Pro srovnání ještě uvádíme nejvyšší denní výšku sněhové pokrývky, která napadla 31. 12. 2001, a to 161 cm, v roce 2000 to bylo 221 cm (21. 3.). Roční úhrn srážek v podhorských částech přesahuje 900 mm. Větší nadmořská výška má za následek nižší průměrné roční teploty v okrese proti níže položeným oblastem.

Vodní soustava okresu náleží k Baltskému úmoří, k povodí Odry s dílčími povodími řek Ostravice a Olše. Vodohospodářsky nejvýznamnější oblastí je vnější flyšové pásmo Západních Karpat, které se vyznačuje nejvyššími srážkami a odtoky na území České republiky s vysokým kolísáním průtoků (poměr mezi min. a max. je 1:6). V kombinaci s málo propustným podložím a vegetačním krytem způsobují srážky vysoké povodňové odtoky. Značný podélný sklon beskydských toků způsobuje, že povodňové průtoky mají velikou rychlost a ničivou energii. Vysoké nároky na zajištění množství a na jakost vody v povodí Odry vyvolaly potřebu výstavby několika vodohospodářských děl - přehrad Šance, Morávka, Žermanice, Olešná a Baška. Jednotlivá díla jsou součástí celé soustavy vodohospodářských děl s nadokresním významem. Dvě z těchto vodních nádrží - Šance na řece Ostravici se 45,5 mil.m3 (320 ha) a Morávka na vodním toku Morávka se 4,4 mil. m3 (79 ha) jsou součástí zásobovacího systému pitné vody pro Ostravský oblastní vodovod. Nádrže Žermanice na řece Lučině s 18,5 mil. m3 (167 ha) a Olešná na stejnojmenné řece s 3,0 mil. m3 (76 ha) zásobního prostoru slouží jako zdroj užitkové vody a společně s přehradou v Bašce (33 ha) též k rekreačním účelům. Nejvýznamnějším vodním tokem je Ostravice, která pramení v Beskydech, stejně jako její přítoky Morávka s Mohelnicí, Čeladenka a Olešná. Okresem protéká další přítok Odry - Olše, pramenící v Polské republice.

Významné je lesní bohatství. Lesy zaujímají téměř polovinu plochy okresu (49,3 %), což řadí náš okres mezi nejlesnatější v republice. Po stránce produkce dřeva patří beskydské lesy k nejproduktivnějším oblastem nejen v České republice. Původní smíšené porosty Beskyd a jejich podhůří byly z ekonomických důvodů postupně nahrazovány smrkovými monokulturami. Poslední zbytky původních, či přirozených porostů jsou chráněny jako národní přírodní rezervace nebo přírodní rezervace, které tvoří plošně 1,6 % všech lesů okresu. Co do druhové skladby lesních porostů převládají jehličnany plošným podílem 74 %. Z jehličnanů dominuje smrk (70 %), následují jedle, borovice (1,5 %) a modřín (0,8 %). Zbytek připadá na exotické jehličnany (smrk pichlavý, omorika aj.), které byly v 80. letech vysazovány na holiny po exhalátových těžbách náhradou za poškozovaný smrk. Mezi listnatými dřevinami převládá buk (17 %), javor, bříza, olše, lípa (po 1,3 %) a jasan (0,9 %). V posledním desetiletí dochází k žádoucímu obratu v nepříznivé tendenci upřednostňování smrkových monokultur.

Na území okresu se vyskytují ze šesti druhů kategorií zvláště chráněných území čtyři kategorie. Kromě národního parku a národní přírodní památky jsou v okrese zastoupeny chráněná krajinná oblast Beskydy a Poodří (43 % území okresu), dále se zde nachází 5 národních přírodních rezervací (0,34 % území), 18 přírodních rezervací (0,61 %) a 19 přírodních památek (0,16 %).

Z celkové rozlohy okresu připadá na zemědělskou půdu 39,5 %. Největší podíl z ní připadá na ornou půdu 49,2 %, na trvale travnaté porosty pak 41,1 % a na zahrady 9,4 %. Na nezemědělskou půdu připadá 60,5 % rozlohy okresu. Její nejdůležitější složkou jsou s 81,5 % lesní pozemky, dalšími pak shodně s 3,3 % vodní plochy a zastavěné plochy a nádvoří a dále s 11,8 % ostatní plochy.

Administrativní členění okresu v roce 2001 (sčítání lidu) bylo do 77 obcí, z nichž bylo 7 měst. Od 1. 1. 2000 je okres součástí Moravskoslezského (původně Ostravského) kraje. S účinností od 1. 1. 2003 jsou města Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov, Třinec a Vratimov pověřenými obcemi II. stupně, k témuž datu města Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov a Třinec jsou obce III. stupně, tj. jsou obcemi s rozšířenou působností.

Hospodářství a zaměstnanost okresu, jeho ekonomický potenciál a současná struktura je silně ovlivněna předchozím dlouhodobým historickým vývojem. Okres měl vždy zemědělsko - průmyslový charakter s převládajícím podílem průmyslu. Hospodářské jádro okresu tvořil hutní průmysl, doplněný o důlní podniky. Vyvolaná poptávka po nových pracovních silách v šedesátých a sedmdesátých letech přitáhla za nadprůměrně honorovanou prací v dolech a hutích, také i s perspektivou získání bytu, nové zaměstnance z jiných koutů republiky. Počátkem devadesátých let se v krátkém časovém období změnila národohospodářská koncepce. Uskutečnil se rychlý útlum těžkého průmyslu. V okrese se to projevilo zastavováním těžby na dolech Paskov a Staříč, také omezením výroby hutních podniků. V uvedeném období se snižovala zaměstnanost a postupně narůstala nezaměstnanost. Její výše dosáhla v roce 2001 počtu 14 629 osob (6 762 v roce 1991) a registrovaná míra nezaměstnanosti činila 13,84 % (6,42 % v roce 1991). V roce 2001 se okres řadil mírou nezaměstnanosti v rámci České republiky na 10. místo s nejvyšší nezaměstnaností, v roce 1991 to bylo v rámci republiky 16. místo.

Investiční aktivita v devadesátých letech se zaměřovala na budování nové infrastruktury, přípravu nových průmyslových zón, na investice směřující k ochraně životního prostředí, také vyrůstaly nové čerpací stanice a obchodní sítě ve formě hypermarketů a supermarketů. K bezpečnosti silničního provozu přispěla přestavba mnoha křižovatek na kruhové objezdy. Rekonstruována byla náměstí a historická centra měst, také i některých obcí. V bytové výstavbě bylo v okrese v roce 2001 dokončeno 615 bytů, rozestavěno 3 260 a zahájeno 619. Počtem 27 dokončených bytů na 10 000 obyvatel byl okres na prvním místě v rámci Moravskoslezského kraje (v Moravskoslezském kraji činil 16 dokončených bytů). V roce 1991 dosáhl tento ukazatel 31 dokončený byt (v Moravskoslezském kraji 39 dokončených bytů). V uvedeném roce bylo celkem v okrese dokončeno 714 bytů a zahájeno 319.

Životní prostředí se v okrese výrazně zlepšilo v důsledku útlumu produkce těžkého průmyslu. Přesto přípustné hodnoty kadmia v zemědělské půdě jsou překračovány na území Raškovic a Vyšních Lhot. Vysoké překročení limitu kontaminace kadmiem v okrese Frýdek-Místek na svahovinách karpatského flyše je geogenního původu. Antropogenní kontaminace se vyskytuje v okolí Třince a okolí Raškovic. Okolí Třince je zřejmě znečisťováno olovem, mědí a manganem, je zde také výraznější znečištění zinkem. Do roku 1989 byly investice na opatření ke zlepšení životního prostředí omezené. Celkově země značně zaostávala za úrovní západní Evropy ve všech oblastech: v čistotě ovzduší, v odpadovém hospodářství, v čistotě a kvalitě povrchových vod jako důsledku čistění odpadních vod i v kontaminaci životního prostředí rizikovými prvky. Tato nepříznivá situace se začala měnit po roce 1991. Pomoc Státního fondu životního prostředí je v první řadě zaměřena obcím a městům na budování infrastruktury plynofikace, kanalizace, likvidace starých ekologických zátěží (sanace nevyhovujících skládek), na plynofikaci vybraných objektů (škol, nemocnic, charitativních ústavů), na výstavbu čistíren odpadních vod pro obce, nemocnice a na údržbu zvláště cenných krajinných prvků. V roce 2000 byly pořízené investice na ochranu životního prostředí v celkové hodnotě 386,7 mil. Kč.

Emise základních znečišťující látek v tunách na rok (zdroje nad 5 MW) dosahovala v roce 2000 této úrovně:
- tuhé emise 1 333 (9 016 v roce 1991),
- oxid siřičitý (SO2) 4 185 (15 672 v roce 1991),
- oxidy dusíku (NOX) 3 025 (16 230 v roce 1991),
- oxid uhelnatý (CO) 50 759 (97 448 v roce 1991),
- uhlovodíky (CXHY) 180 (1 180 v roce 1991).

Okres Frýdek-Místek svými doširoka otevřenými i sevřenými údolími a horami v Moravskoslezských Beskydách, charakterem krajiny a v neposlední řadě množstvím historických a kulturních památek, skýtá příznivé podmínky pro cestovní ruch. Vznikl zde Euroregion Beskydy, historicky první euroregion spojující hranice tří postkomunistických zemí - České, Slovenské a Polské republiky - podepsáním dohody 9. 6. 2000 ve Frýdku-Místku zástupci všech tří příhraničních regionů. V okresním městě přivítají návštěvníky dvě opravená historická centra, je možno zde navštívit stálou expozici Muzea Beskyd ve frýdeckém zámku, možnost zhlédnout některou z galerií - Pod Sovou, Langův dům, Krásno, U Jakuba. Jistě zaujme i poutní mariánský kostel - bazilika ve Frýdku, chrám svatého Jana a Pavla v Místku. V okrese je hradní zřícenina Hukvaldy, renesanční zámeček ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, rozhledny u Staříče a v Chlebovicích, zbytky opevnění proti Turkům z let 1578 - 1743 v Mostech u Jablunkova, státní rezervace Mionší v Horní Lomné a mnoho dalších architektonických památek. Nachází se zde největší množství dřevěných kostelíků v ČR (starobylý dřevěný kostelík v Kunčicích pod Ondřejníkem, v Řepištích, Sedlištích, Gutách, nejmenší dřevěný kostelík v Nýdku, na Hrčavě, Bílé, Grúni, Čeladné a hoře Prašivé). Městem Brušperk prochází pomyslná zemská osa - střed zeměkoule. Turisté mohou navštívit stylové bylinné lázně v Komorní Lhotce, mohou se napít z přírodních pramenů např. v Čeladné, na Hrčavě nebo v Hájku u Frýdku. Milovníkům přírody skýtají Beskydy téměř všechny druhy aktivního odpočinku, kromě turistiky sjíždění na lyžích, běžecké trasy, cyklistické trasy i možnost pro vyznavače paraglidingu. Jsou zde i podmínky pro vodní sporty na Žermanicích, na Bašce, také na přehradě Olešná u Frýdku-Místku, možnost využití golfového areálu na Čeladné. Pro letní i zimní rekreaci je okres dobře vybaven velkou možností ubytování v různých typech ubytovacího zařízení. V roce 2001 byly v okrese 234 ubytovací zařízení s 11 189 lůžky. V těchto zařízeních přenocovalo téměř 216 tisíc hostů s celkovým přenocováním 725 tisíc lůžkodnů, přičemž průměrná doba přenocování byla 3,4 noci a průměrná doba pobytu 4,4 dny. K cestovnímu ruchu v okrese patří neodmyslitelně i hraniční přechody. Přes 2 hraniční přechody (Bukovec - Jasnowice a Horní Lištná - Leszna Górna) s Polskou republikou překročilo státní hranici na vjezdu 1,3 mil. osob a na výjezdu také 1,3 mil. osob. Se Slovenskou republikou na 4 hraničních přechodech (Bílá Bumbálka - Makov, Bílá Konečná - Klokočov, Mosty u Jablunkova - Svrčinovec a Šance - Milošová) překročilo státní hranici 5,1 mil. osob při vjezdu a 5,1 mil. osob při výjezdu.