Karviná inzerce zdarma, bazar

Okres Karviná je situován v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Zaujímá rozlohu 347,3 km2 a po obvodu měří 136,6 km, z toho severně a východně hraničí 71,6 km s Polskou republikou. Státní hranice je více než z poloviny tvořena vodními toky. Ve třech úsecích v délce 26,5 km řekou Olší, jejím pravým přítokem – Petrůvkou – v délce 7 km a řeka Odra tvoří hranici v délce 9 km. Na jihu a jihozápadě okres sousedí v délce 42,3 km s okresem Frýdek-Místek, dále 22,0 km s krajským městem a okresem Ostrava a několik set metrů také s okresem Opava. Území okresu je elipticky protáhlé od severozápadu k jihovýchodu s delší osou 34 km a příčnou 19 km.

Povrch území je plochý, mírně zvlněný, bez nápadných hor a terénních hran. Nejvyšší bod okresu je kopec Šachta v Českém Těšíně – Mistřovicích (427 m nad mořem) a nejnižší 198 m nad mořem (i v rámci Moravskoslezského kraje) se nachází severně od Bohumína v místě soutoku Odry s Olší. Střední nadmořská výška v okrese činí 250 m a tři čtvrtiny jeho území jsou v rozmezí od 200 do 300 m nad mořem. Reliéf okresu je tvořen ze dvou odlišných součástí dělených přibližně tratí Havířov – Chotěbuz. Větší severní část náleží k Ostravské pánvi. Je mírně zvlněná s mnoha vodními plochami, poddolovaným a místy silně narušeným terénem. Menší území jižně od této trati tvoří Těšínská pahorkatina a má charakterem blíže k Beskydám. Je nad mořem výše, výškově členitější a je méně narušena lidskou činností. Pod pokrývkou třetihorních a čtvrtohorních usazenin jsou uloženy karbonské uhlonosné sedimenty v Ostravské pánvi. Hlavní tektonickou poruchu Ostravské pánve tvoří orlovská vrása. Ta je v podstatě předělem mezi dvěma geologickými útvary – Karpatskou soustavou a Českým masivem.

Vodní soustava okresu náleží k Baltskému úmoří, k povodí Odry. Stojatých i tekoucích vod je v okrese nad úrovní celostátního průměru. Okres nemá na svém území žádný významný pramen povrchové vody a je tedy „průtočný“. Největším vodním tokem je řeka Odra tvořící v délce 12 km okresní hranici, z toho po 9 km státní. Nejdelším tokem je však řeka Olše (Olza), pramenící v Polsku. Na území okresu teče v délce 41 km, z nichž je 26,5 km státní hranicí. Dalšími význačnějšími toky jsou řeka Stonávka s 33 km, jež napájí Těrlickou přehradu a vlévá se do Olše, a také řeka Lučina. Ta protéká údolní nádrží Žermanice a vtéká do Ostravice. Ostatní vodní toky v délce několika km jsou většinou přítoky Stonávky a Lučiny. Stojaté vody jsou v okrese zastoupeny desítkami malých i větších vodních ploch. Žádná není přírodní, ale jsou důsledkem činnosti člověka, ať už se jedná o rybníky a plochy po vytěžených štěrkopíscích nebo zvodnělé poklesové kotliny v důsledku poddolování. Rozlohou převládají vodní plochy do 5 ha. Z větších jsou to Kališok u Bohumína, rybníky Větrov, Nový stav a Záblatský. Největší vodní plochou v okrese je údolní nádrž Těrlická přehrada na řece Stonávce, která jí protéká v délce 5 km. Při normálním stavu má kapacitu 27 mil. m3, maximální hloubka činí 24 m, celková plocha činí 2,66 km2 . Specifikou Karvinska je množství důlních slaných vod, vyvěrajících téměř ve všech dolech v okrese. K léčebným účelům se využívá v Lázních Darkov a v Rehabilitačním ústavu Karviná minerální darkovská voda, která patří k nejsilnějším jodobromovým solankám vyšší vydatnosti v Evropě.

Klimatické podmínky okresu náleží do mírného pásma a jsou mírně kontinentální. Většinou plochý terén nevyvolává zásadní podnební zvláštnosti, jako např. dešťové stíny nebo tepelné inverze.Charakteristická je otevřenost terénu západním a severním větrům. Průměrná teplota se pohybuje kolem 8 °C, letních dnů s teplotou nad 25°C bývá průměrně 45 a mrazových dnů s teplotou pod -0,1 °C je okolo 110.Z celkové rozlohy okresu připadá na zemědělskou půdu 51,1 %, z toho na ornou půdu 69,6 %. Půdní kategorie jsou zastoupeny půdami hnědozemními, středně těžkými i středně hlubokými. Z celkové plochy je zařazeno 97 % do oblasti bramborářské a jen zbývající 3 % do řepařské.

Administrativní členění okresuv roce 2001 (sčítání lidu) bylo do 16 obcí, z toho bylo 5 měst, z nich počtem obyvatel největší Havířov – statutární město a Karviná – okresní město. Od 1. 1. 2000 je okres součástí Moravskoslezského (původně Ostravského) kraje. S účinností od 12. 7. 2002 se okresní město Karviná stalo statutárním. Pět velkých měst okresu – Bohumín, Český Těšín, Havířov, Karviná a Orlová – se od 1. 1. 2003 stalo správními středisky obcí 2. a 3. stupně. Podle zákona o obcích po ukončení činnosti okresních úřadů (k 31. 12. 2002) v nich byly ustaveny pověřené obecní úřady.

Hospodářství a zaměstnanost okresu, jeho ekonomický potenciál a současná struktura je silně ovlivněn předchozím dlouholetým historickým vývojem. Industriální rozvoj Karvinska byl nastartován nálezem černého uhlí na vrchu Čechovice v Karviné v roce 1776. Postupně se těžba rozvíjela v 19. století budováním dolů a návazně se rozvíjel průmysl koksárenský, železářský, hutní, chemický a potřebná dopravní infrastruktura – železniční Severní dráha Ferdinandova a Košicko-bohumínská dráha. V polovině 20. století státní národohospodářská orientace na těžký průmysl ovlivnila vývoj okresu. Byly investovány obrovské finanční prostředky do otevírání a stavby nových důlních kapacit. Vyvolaná poptávka po nových pracovních silách je v šedesátých a sedmdesátých letech přitáhla za nadprůměrně honorovanou prací v dolech a perspektivou získání bytu. Návazně byla preferována výstavba bytů, obchodní sítě, dopravní infrastruktury a objektů školství, zdravotnictví a kultury. Vzniklo nové město Havířov a nové městské části s převážně sídlištní zástavbou v Karviné, Orlové, Českém Těšíně a Bohumíně. Dynamicky se stavěly bytové a rodinné domky i v dalších obcích okresu, s výjimkou území ovlivněných důlní těžbou. Dlouhodobý nedostatek pracovních příležitostí pro ženy byl zčásti uspokojen jejich zaměstnáváním do infrastruktury a byly také budovány tovární kapacity Nářadí (později Tesly) Havířov, Svitu Havířov, Kovony Karviná a Tesly Petřvald. V osmdesátých letech začala stagnace a pokles objemu těžby černého uhlí. Počátkem devadesátých let se v krátkém časovém období změnila národohospodářská koncepce. Uskutečnil se rychlý útlum těžkého průmyslu. V okrese se to projevilo zastavováním těžby ekonomicky neefektivních dolů František a Dukla a některých důlních provozů. Problémy s odbytem vlastní produkce, ale také změny ve vlastnictví firem, přispěly k omezování i likvidaci nedůlních továrních kapacit ve strojírenství, elektrotechnickém, kožedělném průmyslu a k útlumu a organizačnímu rozpadu kapacit velkého stavebnictví v okrese. Uvolňované pracovní síly byly v prvé polovině devadesátých let zčásti absorbovány přechodem do drobného podnikání, do služeb, drobné řemeslné výroby a obchodní sítě, a část přešla do starobního důchodu.Teprve postupně byly vytvářeny nové investiční impulsy budováním průmyslových zón pro nové podnikatelské záměry většího rozsahu – „Nové pole“ v Karviné, „Pod zelenou“ v Českém Těšíně a podporováním podnikání v dalších městech a obcích. Na tyto účely jsou směrovány státní dotace, je podporována rekvalifikace formou přeškolování v kurzech organizovaných úřady práce. Všechny tyto aktivity se na konci 20. a počátku 21. století ukázaly jako nedostačující. V uvedeném období se snižovala zaměstnanost a postupně narůstala nezaměstnanost. Její výše dosáhla k 31. 12. 2001 počtu 25 225 osob (9 040 v r. 1991) a registrovaná míra nezaměstnanosti činila 18,02 % (6,91 % v r.1991). V roce 2001 se okres řadil v nezaměstnanosti k absolutně nejvyšším těsně za Ostravou a relativně obsadil druhé místo za okresem Most. Registrovaných volných pracovních míst bylo jen 515 (1 389 v r. 1991). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v civilním sektoru NH (fyzické osoby) činil 70 922 osob (107 213 v r. 1991).

Registr ekonomických subjektů evidoval v okrese v r. 2001 celkem 36 299 jednotek, z toho bylo:
- 2 316 obchodních společností;
- 53 družstev;
- 13 státních podniků;
- 28 629 fyzických osob podnikajících dle živnostenského zákona (5 277 v r.1990);
- 2 625 fyzických osob podnikajících podle zvláštních zákonů;
- 778 samostatně hospodařících rolníků.

V okrese v roce 2001 vykázala jednotlivá odvětví tyto počty zaměstnanců:
- průmysl 36 136;
- stavebnictví 2 927;
- zemědělství, lesnictví a rybolov 277;
- obchod a opravy motorových vozidel 3 896;
- pohostinství a ubytování 365;
- doprava, skladování a spoje 5 974;
- peněžnictví a pojišťovnictví 654;
- oblast nemovitostí, výzkum, vývoj a obchodní služby 3 334;
- veřejná správa, obrana a soc. zabezpečení 3 607;
- školství 6 491;
- zdravotnictví, veterinární a sociální služby 5 199;
- ostatní veřejné a osobní služby 2 062.

Z firem se sídlem na území okresu patří počtem více než tisíc zaměstnanců k největším Českomoravské doly a.s. (Závod Důl ČSM), ŽD Bohumín a.s., Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj a JÄKL Karviná.

Průměrná měsíční hrubá mzda na zaměstnance činila 14 605 Kč a byla 11. nejvyšší v pořadí z okresů České republiky. V okrese jsou početně zastoupeny všechny stupně školního a předškolního vzdělávání. V okresním městě sídlí fakulta opavské Slezské univerzity a v celém okrese ve školním roce 2001/2002 působily:
- 1 vyšší odborná škola s 257 studenty;
- 11 středních odborných učilišť se 6 765 studenty a učni;
- 8 gymnázií s 3 758 studenty;
- 20 středních odborných škol s 5 558 studenty;
- 86 základních škol s 30 419 žáky;
- 122 mateřských škol se 6 747 zapsanými dětmi.

Investiční aktivita v devadesátých letechse u dolů provozujících těžbu zaměřovala na přípravu nových těžebních kapacit, z velkých akcí na budování průmyslové zóny “Nové pole“ v Karviné a vzhledem k vysoké koncentraci obyvatelstva se velmi rychle doplňovala infrastruktura výstavbou nových benzinových čerpacích stanic a obchodní sítě ve formě hypermarketů a supermarketů (Albert, Billa, Hruška, Jednota, Kaufland, Tesco) ve všech velkých městech v okrese. Rekonstruována byla náměstí a historická centra měst. Začal se stavět silniční obchvat města Českého Těšína přetíženého kamionovou dopravou na hraniční přechod z Chotěbuzi do Polska. K bezpečnosti silničního provozu přispěla přestavba mnoha křižovatek na kruhové objezdy. V bytové výstavbě bylo v okrese v roce 2001 dokončeno 237 bytů, rozestavěno 1 003 a zahájeno 314. Počtem 8,5 dokončených bytů na 10 000 obyvatel byl okres na posledním místě v MS kraji a v celostátním měřítku byla intenzita bytové výstavby nižší jen u dalších tří okresů. V roce 1991 dosáhl tento ukazatel 51 dokončených bytů. V uvedeném roce bylo celkem v okrese bytů dokončeno 1 461, zahájeno 121 a rozestavěno 2 213.

Životní prostředí se v okrese významně zlepšilo v důsledku útlumu produkce těžkého průmyslu v ostravsko-karvinské průmyslové oblasti, rovněž tak cílenými účinnými opatřeními – budováním filtračních komínových zařízení a čističek odpadních vod, ale také přecházením na topení ekologicky méně zatěžujícími formami zdrojů energie. Emise základních znečišťujících látek v tunách na rok (zdroje nad 5 MW) dosahovala v roce 2000 této úrovně:
- tuhé emise 417 (18 407 v r. 1991);
- oxid siřičitý (SO2) 4 783 (37 240 v r. 1991);
- oxidy dusíku (NOX) 6 110 (21 311 v r. 1991);
- oxid uhelnatý (CO) 948 (6 127 v r. 1991);
- uhlovodíky (CXHY) 564 (784 v r. 1991).

Cestovní ruch je odpovídající silně urbanizovanému životnímu prostředí Karvinska. Jeho obyvateli je využívaná příměstská pěší turistika a cykloturistika a možnost krátkodobé rekreace u přírodních nádrží. Pro mimookresní návštěvníky je území okresu zajímavé Lázněmi Darkov, zámkem v Karviné-Fryštátě, zámečky v Rychvaldu a Petrovicích, dřevěnými kostelíky v Albrechticích a Petrovicích, historickými centry měst Bohumína, Českého Těšína, Karviné a Orlové. Návštěvnost zvyšuje také cyklistický okruh vedoucí okresem – Euroregion Těšínské Slezsko. Poloha okresu na hranicích s Polskem a v blízkosti Slovenska působí na to, že je častěji nikoli cílový, ale zpravidla tranzitní. V devadesátých letech po uvolnění hranic s Polskou republikou pro volný pohyb osob, došlo také k velkému nárůstu ekonomicky blízké zahraniční turistiky za nakupováním z důvodu cenových rozdílů u některých potravinářských a spotřebních druhů zboží. Pro polské občany je okres průjezdem na jejich cestách zejména do střední a jižní Evropy. Přes 5 hraničních přechodů v okrese (Bohumín – Chałupki, Český Těšín – Cieszyn, Chotěbuz – Cieszyn (Boguszowice), Dolní Marklovice – Marklowice Górne, Petrovice-Závada – Gółkowice) do Polské republiky překročilo státní hranici na vjezdu 20,0 mil. osob a na výjezdu 19,7 mil. osob. V roce 2001 bylo v okrese evidováno 35 ubytovacích zařízení s 2 705 lůžky. V těchto zařízeních přenocovalo 44 tis. hostů v 396 tis. noclezích, což je průměrná doba přenocování 9 nocí a průměrná doba pobytu 10 dní.