v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí
Okres Opava leží ve středu severní části Moravskoslezského kraje. Jeho hranice tvoří na severu státní hranice mezi Českou republikou a Polskem, východní částí sousedí s Ostravou a malou částí okresu Karviná, jižní hranice probíhá v sousedství okresů Nový Jičín a Olomouc a na západní straně hraničí s obcemi okresu Bruntál a Olomouc. Svojí rozlohou 1 143 km2 je v pořadí třetím největším okresem Moravskoslezského kraje. Území okresu je charakterizováno dvěma přírodními útvary. Pahorkatinou Nízkého Jeseníku v jihozápadní části okresu s průměrnou nadmořskou výškou 400 až 500 m n. m. a s nejvyšším bodem okresu Červenou Horou (749 m n. m.) a oblastí Hornoslezské nížiny v severovýchodní části okresu s průměrnou nadmořskou výškou 300 m a s nejnižším bodem 198 m n. m. v místě, kde řeka Odra opouští území okresu v katastru obce Šilheřovice.
Celé území okresu je odvodňováno řekou Odrou a náleží Baltskému úmoří. Okres není pramenným územím žádné významné řeky, všechny větší vodní toky územím jen protékají. Hlavní vodní osou okresu je řeka Opava, zleva se vlévající do řeky Odry, se svým pravým přítokem, Moravicí. Podnebí daného území je dáno jeho zeměpisnou polohou. Území je otevřeno baltickému klimatu, do něhož proniká vliv podnebí kontinentálního. Počasí se vyznačuje mírnějším létem, teplým podzimem a dostatečnými srážkami. Dešťové srážky jsou na území okresu rozděleny nepravidelně. Nejméně prší na územích v dešťovém stínu Hrubého Jeseníku na severozápadě území, v místě obcí Holasovice, Loděnice a u Neplachovic. Nejnižší množství srážek je 620 mm, především v již vymezeném území a blízkém okolí, největší roční průměr 810 mm srážek je na nejvyšším místě okresu, Červené Hoře. V okrese je 140 - 160 srážkových dní v roce. Průměrná roční teplota území je 7 až 8 °C.Vedle zemědělské půdy je v okrese podle stavu k 31. 12. 2001 celkem 31 891 ha lesní půdy, tj. 27,9 % z celkové výměry.
Nerostné bohatství je na území okresu zastoupeno lignitem, rašelinou, sádrovcem, žáruvzdornými písky, pokrývačskou břidlicí, slévárenskými písky, drobnými pískovci, žulou, štěrkopísky i minerálními prameny. Využití těchto zdrojů je celkem malé. Důležité místo však okres zaujímá ve vodním hospodářství (oblastní zdroj pitné vody).
Opavský okres je součástí Moravskoslezského kraje, který vznikl k 1. 1. 2000 jako Ostravský, ale Ústavním zákonem č. 176/2000 Sb. byl tento název změněn na Moravskoslezský. Tvoří jej 80 obcí, které se člení na 152 částí obcí a 251 základních sídelních jednotek. Sedm z nich má statut města. Kromě tohoto základního administrativního členění jsou na území okresu utvořeny 3 mikroregiony (Hlučínsko, Moravice a Matice Slezská) a část okresu Opava je součástí euroregionu Silesia (spolu s částmi okresu Bruntál a Nový Jičín na české straně a Ratibořska s Hlubčiskem na polské straně). Tyto celky jsou určitou formou spolupráce územní samosprávy (mikroregiony), resp. příhraničních regionů (euroregion) a jejich cílem je především hospodářská spolupráce, rozvoj infrastruktury, ochrana životního prostředí, kulturně vzdělávací činnost a turistika. Přibližně 48 % obcí má méně než 1 000 obyvatel. Malé obce jsou především v západní a jihozápadní části okresu. Počtem obyvatel 181 405 je čtvrtým v rámci kraje.
Okres Opava patří stále k převážně zemědělským oblastem a tvoří jádro zemědělské produkce kraje. Z celkové výměry cca 70 198 ha zemědělské půdy připadá zhruba 82 % na ornou půdu. Výrobu v současné době zabezpečují menší společnosti, které v průběhu let vznikly vyčleněním z velkých družstev a Státních statků a také mnoho samostatně hospodařících rolníků. Celkem je v okrese zhruba 25 zemědělských subjektů, zabývajících se rostlinnou a živočišnou výrobou, které mají nad 25 pracovníků. K největším například patří ZP Otice, a. s.,Výrobní a obchodní družstvo Stěbořice, Školní statek, Opavice a. s. a další.
Průmysl v okrese je již tradičně více diverzifikovaný než průmysl v Moravskoslezském kraji a měl tedy po roce 1989 lepší výchozí podmínky k adaptaci na tržní prostředí. Důležitou součástí tohoto procesu byla také privatizace bývalých státních podniků. K nejdůležitějším patřila privatizace s. p. Čokoládoven, Opavia Opava a prodej Galeny Komárov. V okrese působí větší podniky (Brano a. s., Ostroj Opava a. s., MSA SLÉVÁRNA s. r. o., Štěrkovny spol. s. r. o. Dolní Benešov) a dále menší firmy se zastoupením strojírenského, spotřebního a potravinářského průmyslu (Balakom a. s., Seliko Opava a. s., BIVOJ a. s. a další).
Stavebnictví v okrese zabezpečují vesměs soukromé firmy s menším počtem zaměstnanců. Firem s počtem zaměstnanců nad 25 je v okrese zhruba 30. Z větších firem je možné jmenovat např. Femont Opava s. r. o., Slezské stavby Opava s. r. o., nebo Ipos Opava s. r. o.
Okresem prochází hlavní železniční tah ve směru od Ostravy na Krnov a Bruntál s intenzivní přepravou nákladů i osob. Celková délka železniční sítě v okrese je 122 km. Její význam se posílí modernizací II. železničního transitního koridoru, který má být dokončen v roce 2005. Rozsah a hustota dopravní sítě je dobrá s rezervami v dopravní obslužnosti okrajových částí okresu a podnikatelských subjektů. Silniční část dopravní infrastruktury je ve většině případů vedena středem obcí a měst. Vytváří se tak systémově nevyhovující řešení, které má negativní vliv nejen na životní prostředí, ale rovněž na bezpečnost silničního provozu. Komunikační skelet je tvořen silnicemi I. třídy s napojením na dálnici D 47 a Polskou republiku. Významnou firmou, která zabezpečuje silniční přepravu osob i nákladů je TQM a. s., ale také další soukromé firmy, které se podílejí na přepravě zboží. Přepravu osob v samotném okresním městě v největší míře zajišťuje Městský dopravní podnik Opava, a. s.
Výraznou většinu ekonomických subjektů v okrese tvoří fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, z právnických osob jsou nejvýznamnější skupinou společnosti s ručením omezeným. Ve struktuře ekonomických subjektů posuzovaných podle odvětví připadá největší podíl na obchod, dále pak na průmysl a služby pro podniky a stavebnictví. Osoby samostatně výdělečně činné a tzv. malé organizace do 24 zaměstnanců představují více než 98 % všech zaměstnavatelů. Ve srovnání s ostatními okresy kraje má okres Opava menší podíl zaměstnanců v průmyslových odvětvích, naopak vykazuje nadprůměrné hodnoty zaměstnání v zemědělství, stavebnictví a ve službách. Mírou nezaměstnanosti je okres v rámci kraje postižen nejméně, je však stále nad průměrem České republiky.
Okres Opava má celkem příznivé životní prostředí. Jeho kvalita vyniká zejména ve srovnání se sousedním Ostravskem. Nejvíce se zátěž soustřeďuje na severovýchodě území (Hlučínsko, Ludgeřovice a osa Ostrava - Opava). Tato oblast je zasažena zejména přítomností větších průmyslových podniků, vyšší úrovní automobilové dopravy a rovněž intenzivní zemědělskou činností a nízkým zalesněním. Naopak území Vítkovska je typické jako podhorská lesně polní krajina s relativně čistým neporušeným životním prostředím (přírodní park Moravice). V posledních letech došlo k poklesu emisí škodlivin z průmyslu a ze středních zdrojů znečištění (SO2, CO a tuhých látek). Na druhé straně vzrůstají hodnoty NOx produkovaných automobilovým provozem, stejně jako škodlivého troposférického ozónu a výskytu zimního a letního fotochemického smogu. Hlavním zdrojem hluku je nákladní silniční doprava pro podniky těžebního průmyslu. Pokud jde o likvidaci odpadu, problémem je množství neevidovaných černých skládek. V okrese není v provozu žádná spalovna odpadů, ale je provozováno v současné době 5 skládek. Povrchová voda je znečištěna a spadá do kvalitativní třídy II. - V. (což znamená mírně až silně znečištěná). Hlavním zdrojem znečištění povrchových vod jsou odpadní vody v důsledku nedostatečného množství ČOV.
V rámci celé země patří okres Opava zatím ke slabým turistickým regionům. Výchozí základna cestovního ruchu byla nízká, růst je proto nadprůměrný. V současné době jsou k cestovnímu ruchu využívány nejvíce oblasti v okolí Opavy, Hradce nad Moravicí a Vítkova. Největšími problémy cestovního ruchu v okrese je kvalita ubytování, koordinace akcí s veřejnou sférou a okolím Opavska, celkový přístup poskytovatelů turistických služeb a nedobudovaná soukromá infrastruktura (turistické farmy, malé penziony).