České Budějovice inzerce zdarma, bazar

Okres České Budějovice v současných hranicích vznikl v roce 1960 při celkové reorganizaci správního rozdělení republiky. Podstatnou část nynějšího okresu tvoří bývalé okresy České Budějovice, Trhové Sviny a Týn nad Vltavou. Dále pak několik připojených obcí z bývalých okresů Třeboň, Kaplice, Český Krumlov, Vodňany a Soběslav. Poslední územní změnou bylo přičlenění obce Dražíč z okresu Písek a obce Čenkov u Bechyně z okresu Tábor k 1.1. 2007. Okres sousedí se všemi okresy Jihočeského kraje (od západu přes sever k jihu - Český Krumlov, Prachatice, Strakonice, Písek, Tábor, Jindřichův Hradec). Na jihovýchodě ohraničuje území okresu státní hranice s Rakouskem v délce 22 km. Svou rozlohou 1 638 km2 je druhým největším okresem Jihočeského kraje a čtvrtým v rámci celé České republiky.

Území okresu má protáhlý tvar s maximální délkou 77 km (sever - jih) a šířkou 33 km (východ - západ). Převážná část území je pahorkatinou, střední část okresu tvoří českobudějovická pánev, která se na jihovýchodě zdvíhá do Novohradských hor. Severní část území je mírně zvlněná, jižní část má podhorský ráz. Nejvýše položeným místem je vrchol hory Vysoká v Novohradských horách (1 034 m n.m.). Nejníže položeným místem je údolí řeky Vltavy u Týna nad Vltavou (343 m n.m.). Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 500 m. Převládá zde chladnější podnebí s průměrnou roční teplotou 7 - 8° C. Průměrné množství srážek na území okresu se pohybuje v rozpětí od 400 do 2 100 mm/m2. Z celkového ročního úhrnu srážek připadá 25 % na jaro, 40 % na léto, 20 % na podzim a 15 % na zimu.

Charakteristickým znakem okresu je velké množství vodních ploch. Na zamokřeném území bylo vybudováno v minulosti cca 300 rybníků, z nichž nejznámější je Bezdrev nedaleko Hluboké nad Vltavou. Od jihu k severu okres protíná řeka Vltava s hlavními vodními zdroji z přítoků řeky Malše v Českých Budějovicích a z řeky Lužnice u Týna nad Vltavou. Vodní dílo Římov na řece Malši zásobuje pitnou vodou značnou část celých jižních Čech. Vodní dílo Hněvkovice bylo účelově vybudováno na řece Vltavě v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín. Většina vodních toků okresu je zařazena do kategorie znečištěných (eroze, splachy, lokální znečištění z obcí).

Půdní a klimatické podmínky ovlivnily využití půdy. Z plochy okresu tvoří více než polovinu zemědělská půda, když zhruba 40 % ploch okresu je půda orná. Na lesní půdu připadá zhruba třetina ploch okresu a na vodní plochy necelých 6 %.

Okres nemá mnoho surovinových zdrojů. Významnější jsou pouze naleziště grafitu u Týna nad Vltavou, suroviny pro stavební činnost (žula, rula, křemelina, různé druhy jílů, písek) a rašelina. Velký význam má rovněž množství lesů, které jsou nejen zdrojem dřeva, ale zejména přirozeným regulátorem vodního režimu a celkového klimatu. Nejvíce lesních ploch je v jižní a severní části okresu. Převažují lesy jehličnaté a smíšené.

Nejstarší osídlení okresu je doloženo z doby bronzové. První slovanští obyvatelé osídlili především Pomalší. Nejstarší písemná zmínka je o obci Doudleby (r. 1008). Doudleby zahrnovaly širší území v majetku Slavníkovců. Z konce 12. století jsou zmínky o osadách Borovany, Olešnice, Mohuřice, Něchov, Todně a Žár. Hlavní vlna osídlení proběhla ve 13. a 14. století. Významné postavení mělo od samého počátku královské město České Budějovice, které založil v roce 1265 český král Přemysl Otakar II.

Českobudějovický okres patří k územím s vysokou intenzitou dopravy jak železniční, tak silniční. Problémem je, že okres není dostatečně napojen na mezinárodní komunikační síť, což omezuje rozvoj podnikatelských aktivit. Silniční síť není vybudována rovnoměrně. Severní část okresu má komunikace kvalitnější a hustější než část jižní, kde se projevuje vliv pohraničí se všemi důsledky. Rozhodující silniční tahy jsou Dolní Dvořiště - České Budějovice - Praha (E 55), Třeboň - České Budějovice - Plzeň (E 49). Ostatní komunikace jsou převážně místního významu. Železniční síť protíná okres ve čtyřech základních směrech: České Budějovice - Praha, České Velenice - České Budějovice - Plzeň, České Budějovice - Horní Dvořiště, České Budějovice - Volary.

Trvalý nebo dlouhodobý (cizinci s pobytem delším než 90 dnů) pobyt má v okrese 186 tis. obyvatel, což zařazuje okres na první místo co do počtu obyvatel v Jihočeském kraji a na deváté místo v celé České republice. Počtem 113 obyvatel na km2 téměř dvojnásobně překračuje krajský průměr. Nejhustěji jsou osídleny oblasti České Budějovice - Rudolfov - Hluboká nad Vltavou - Zliv, dále v okolí Týna nad Vltavou a Trhových Svinů. Nejmenší hustota osídlení je v oblasti Novohradska, kde se projevilo vysídlování obyvatel podél státních hranic (některé obce zanikly, snižoval se počet trvale bydlících obyvatel). Struktura osídlení není v okrese rovnoměrná, zhruba 70 % obyvatel žije ve městech, přičemž ve městě České Budějovice je to více než polovina obyvatel okresu.

V dlouhodobém vývoji (od r. 1990) patří okres k regionům s trvalým vzestupem počtu obyvatel. Vyšší nárůst se přitom projevuje po roce 2001 zejména pak od roku 2004. Rozhodujícím zdrojem růstu je kladné saldo stěhování. Přirozená měna obyvatelstva se na zvyšování počtu obyvatel podílí pozitivně až v posledních letech.

V ekonomické oblasti se výrazně projevuje vliv Českých Budějovice jako územně správního centra kraje. V okrese je zaregistrováno 47 tis. ekonomických subjektů, což je téměř třetina z celého kraje. Téměř 30 % dosahoval rovněž podíl ekonomicky aktivních osob, který na okres připadal podle výsledku sčítání lidu v roce 2001. Přestože tento údaj je již poněkud starší, je to jediný přesný údaj, který charakterizuje zaměstnanost na území kraje. Aktuálnější data jsou totiž zjišťována tzv. podnikovou metodou, tj. podle sídla podniku. Podle této metody se okres podílí téměř 40 % na celkovém počtu zaměstnanců kraje – vedení firem má sídlo v okrese ale vnitřní organizační jednotky jsou i v jiných částech kraje či mimo něj.

Z hlediska odvětvové struktury se okres České Budějovice zcela odlišuje od ostatních okresů. Podle počtu zaměstnanců je zde především výrazněji zastoupen sektor tržních služeb, jehož podíl (přes 11 %) je proti ostatním okresům zhruba o polovinu vyšší. Vyšší je také zaměstnanost v obchodě a dopravě. Naproti tomu podíl průmyslu nedosahuje průměrné zastoupení v kraji, přestože počet zaměstnanců v průmyslu představuje více než třetinový podíl z celokrajské hodnoty. Vůbec nejnižší relativní zastoupení má pak zemědělství, na něj připadají jen 4 % z celkového počtu zaměstnanců (toto číslo nezahrnuje soukromé zemědělce).

Převážná většina školských, zdravotnických, kulturních a sportovních zařízení je soustředěna ve městech, především v Českých Budějovicích, v Týně nad Vltavou a Trhových Svinech. V okrese je celkem 72 mateřských škol s více než 5 000 zapsanými dětmi, 52 základních škol s 15 523 žáky, 10 gymnázií s téměř 3 500 žáky, 15 středních odborných škol s téměř 4 400 žáky, 11 středních odborných učilišť s téměř 5 000 učni a 6 vyšších odborných škol s téměř 1 300 žáky. Vysokoškolské vzdělání je možno získat na 2 státních a 2 soukromých vysokých školách. Jihočeská univerzita, založena v roce 1991 (pedagogická fakulta ve městě působí od roku 1948, zemědělská od roku 1960), nabízí studium na 7 fakultách (ekonomická, filozofická, pedagogická, přírodovědecká, teologická zemědělská a zdravotně sociální). V denním studiu zde studuje téměř 8 000 studentů, další jsou zapojeni v jiných formách studia.

V Českých Budějovicích má 2 pracoviště Akademie věd ČR - Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR a Biologické centrum AV ČR (Entomologický, Hydrobiologický, Parazitologický, Ústav molekulární biologie rostlin a Ústav půdní biologie a Technicko-hospodářská správa).

Zdravotnická péče je poskytována především v nemocnici s téměř 1 300 lůžky, dále je v okrese (včetně detašovaných pracovišť) 6 poliklinik, 114 ordinací praktického lékaře pro dospělé, 72 ordinací lékaře pro děti a dorost, 111 ordinací stomatologa, 28 ordinací gynekologa, 167 ordinací specialisty, 87 ostatních samostatných zařízení. V Českých Budějovicích je zřízena rovněž lékařská služba první pomoci (s detašovanými pracovišti v Týně nad Vltavou a Trhových Svinech) a transfúzní stanice. Léky jsou vydávány v 56 lékárnách a výdejnách léků.

V okrese je 10 domovů pro seniory s kapacitou více než 900 lůžek a 16 ostatních zařízení s 356 lůžky. V posledních letech vzrůstá počet domů s pečovatelskou službou, v současnosti je pro staré občany k dispozici 21 domů se 908 byty. Celková kapacita zařízení sociální péče pro staré občany by mohla uspokojit cca 8 % obyvatel starších 65 let.

Kulturní zařízení se nacházejí především ve městech, na venkově zaujímají toto místo zejména veřejné knihovny. Celkem je v okrese 149 knihoven (vč. poboček), 16 muzeí a památníků, 28 galerií. Významné postavení má Jihočeské divadlo, Jihočeské muzeum a Alšova jihočeská galerie. Pro tělesnou výchovu a sport je v okrese k dispozici 12 stadiónů, 33 koupališť a bazénů, 364 hřišť, 86 tělocvičen, 6 zimních stadiónů a řada dalších zařízení.

Na území okresu se dochovala řada významných přírodních, kulturních a uměleckých památek. Mezi nejznámější a nejvíce navštěvované památky patří především pseudogotický zámek Hluboká nad Vltavou, bývalý lovecký zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou, v němž je Národní zemědělské muzeum, hrad v Nových Hradech s expozicí hyalitového skla (červené a černé, které nepropouští světlo). Z církevních staveb nejstarší pocházejí z doby románské (Hosín - nejstarší sakrální stavba v okrese, Horní Stropnice), mnoho kostelů je ve slohu gotickém (např. v Dolním a Horním Bukovsku, Doudlebech, Ševětíně, dominikánský klášter v Českých Budějovicích) a barokním (v Trhových Svinech - Nejsvětější Trojice, Dobré Vodě u Českých Budějovic, Dobré Vodě u Horní Stropnice, Týně nad Vltavou). Mezi kulturní památky patří celá řada měšťanských domů v Českých Budějovicích, v jejichž centru je městská památková rezervace. V řadě vesnic se dochovala charakteristická lidová architektura tzv. selské baroko. Původní ráz si zachovaly především Holašovice (část obce Jankov), které byly zařazeny mezinárodní organizací pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO do Seznamu chráněných památek, dále Bavorovice a Munice (části obce Hluboká nad Vltavou), Malé Chrášťany a Plástovice (části obce Sedlec), Mazelov, Radošovice, Vitín a Záboří. Způsob života tohoto regionu zachycují muzea v Českých Budějovicích (vlastivědné muzeum, muzeum koněspřežky, motocyklové muzeum), v Týně nad Vltavou (vlastivědná expozice, sbírka vltavínů pocházejících z nalezišť kolem obcí Homole a Vrábče, informace o Jaderné elektrárně Temelín), v Purkarci (vorařské muzeum), v Rudolfově (hornické muzeum), v Lišově (muzeum hracích strojků), v Žumberku (muzeum lidového nábytku), Buškův hamr nedaleko Trhových Svinů (strojní kovárna poháněná vodou) a mnoho dalších kulturních a technických památek památek.

Přírodní prostředí s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé České republiky a v hojné míře i zahraničními turisty.

V průběhu celého roku jsou pořádány na Výstavišti v Českých Budějovicích různé typy výstavnických akcí. Nejvýznamnějšími z nich jsou mezinárodní zemědělská výstava Země živitelka a výstava HOBBY. Výstavy nejrůznějšího zaměření navštíví v průběhu celého roku více než 300 tisíc návštěvníků.