v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí
Okres Český Krumlov je typicky příhraničním regionem, který leží v nejjižnějším cípu České republiky. Jeho jihozápadní, jižní a jihovýchodní hranice je tvořena státní hranicí s Rakouskem v délce 80 km. Na severu a severovýchodě sousedí s okresem České Budějovice, na severozápadě s okresem Prachatice. Rozloha okresu je 1 615 km2. Je třetím největším okresem v Jihočeském kraji a šestým v celé České republice.
Z hlediska přírodních podmínek je českokrumlovský okres územím velmi pestrým, ať už jde o územní členitost, geologickou stavbu, klima nebo bohatství flóry a fauny.Téměř celé území je součástí Šumavy a v jihovýchodní části okresu pak Novohradských hor. Mezi nejvýznamnější vrchovinné celky patří Krumlovská vrchovina, Prachatická vrchovina a oblast Blanského lesa, která již dosahuje horských poloh (vrchol Kleť 1 084 m). Dalšími morfologicky významnými vrchovinnými celky jsou ve střední části Poluška, ve východní části okresu Soběnovská vrchovina (zvaná Slepičí hory). Nejvýše položeným místem okresu je Šumavská hora Smrčina (1 332 m), nejníže položený bod je v místě, kde řeka Vltava opouští území okresu u obce Vrábče (420 m ). Výškové rozpětí činí tedy více než 900 m. Průměrná nadmořská výška okresu je 690 m.
Snaha o zachování přírodního prostředí se odrazila v tom, že na části území byly vyhlášeny Národní park a Chráněná krajinná oblast Šumava, Chráněná krajinná oblast Blanský les a již řadu let je navrženo vyhlášení krajinné oblasti Novohradské hory. Síť chráněných území je doplněna více než 40 přírodními rezervacemi a památkami např. Čertova stěna, Luč, Národní přírodní rezervace Vyšenské kopce, Dívčí Kámen, Holubovské Hadce, Jaronínská Bučina, Velká Niva. Nejstarším chráněným územím v České republice s vysokou přírodovědnou hodnotou je Žofínský prales založený roku 1838, který leží ve střední části Novohradských hor. Prales se rozkládá v nadmořské výšce 735 - 825 m. Nejstaršími dřevinami jsou mohutné dožívající jedle a smrky staré 300 - 400 let, vysoké 40 - 50 m. Tyto stromy většinou značně převyšují úroveň převládajícího bukového porostu. Vzhledem k nutnosti zajištění nerušeného vývoje pralesního ekosystému je nepřístupný pro veřejnost.
Okres Český Krumlov náleží zhruba stejným dílem ke dvěma klimatickým oblastem - mírně teplé a ke chladné oblasti. Průměrná roční teplota se pohybuje v nejteplejších částech okresu kolem 7,5°C, na Lipensku kolem 5,5°C. Nejteplejším měsícem v roce je zpravidla červenec s průměrnou teplotou 17°C (Lipno 15°C), nejchladněji je v lednu s teplotami - 2,5°C (výše - 4°C). Mrazových dnů, kdy nejnižší teplota klesne pod bod mrazu, je za rok průměrně 120 a na Lipensku dokonce 150. Množství spadlých srážek je vzhledem k velké členitosti okresu značně nerovnoměrné a pohybuje se od 600 mm do 1 000 mm za rok. Geologickou stavbou je okres nejpestřejší v rámci jihočeské oblasti. Převážnou část podloží pohraniční částí okresu vytvářejí různé typy žul, svorové ruly a svory, biolitické pararuly (Kaplicko), krystalické vápence, amfibolity a hadce. Pro běžné stavební potřeby jsou otevřeny dva lomy na úpatí Blanského lesa - Zrcadlová Huť nad Chvalšinami a Plešovice. Současně těženým ložiskem rašeliny je prostor mezi Světlíkem a Blatnou. Těžba krystalického vápence ve Vyšném u Českého Krumlova byla zrušena, nadále probíhá těžba u Bližné.
Okresem Český Krumlov prochází mezinárodní silnice E 55, vedoucí ze severních Čech do Dolního Dvořiště. Celková délka silniční sítě okresu se blíží k 700 km. Další dopravní spojení na území regionu zabezpečují dvě železniční tratě - České Budějovice-Černý Kříž-Volary a České Budějovice-Horní Dvořiště, trať pokračuje dále do Lince. V budoucnosti by se měla tato trať stát součástí železničního koridoru Praha-Linec. Z hlediska turistického ruchu je rovněž významná elektrifikovaná trať Rybník-Lipno nad Vltavou.
V 46 obcích okresu žije celkem 62 tis.obyvatel. Hustotu obyvatelstva (39 obyvatel na km2) má okres nejmenší nejen v Jihočeském kraji, ale i jednu z nejmenších v celé České republice. Více než polovina obyvatel okresu žije v některém z 5 měst, z toho v samotném městě Český Krumlov má trvalý nebo dlouhodobý pobyt zhruba 14 tis. osob. Pro okres je od roku 1991 až po současnost charakteristický téměř rovnoměrný růst počtu obyvatel. Zatímco do roku 2000 se na přírůstku obyvatelstva téměř rovnocenně podílela jak přirozená měna tak saldo stěhování, zdůraznila se v posledním desetiletí role stěhování. Počty přistěhovalých jsou přibližně dvojnásobné než počty narozených a stejný poměr platí i mezi vystěhovalými a zemřelými. Vysoká migrace (i ve smyslu stěhování z okresu) pak zejména v posledních letech vede k tomu, že základním zdrojem růstu počtu obyvatelstva se stává přirozená měna.
Menší lidnatost okrese se projevuje také v ekonomické oblasti. Z celkového počtu ekonomicky aktivních osob připadalo podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 na okres jen 10 %. Bereme-li v úvahu aktuálnější data, tedy údaje podle sídla, které plně nerespektují územní pohled, pak je tento podíl ještě nižší (8 %). Deseti procentům také odpovídá počet subjektů evidovaných ve statistickém Registru ekonomických subjektů. V odvětvové skladbě (podle počtu zaměstnanců) je markantní zejména nižší podíl dopravy a tržních služeb. Podprůměrný je rovněž podíl netržních služeb, ale zde již nejsou rozdíly tak výrazné. Naproti tomu průmysl je v okrese dominantním zaměstnavatelem. Ve struktuře zaměstnanosti (máme ale stále na mysli podnikové nikoli územní hledisko) na něj připadá téměř polovina z celkové zaměstnanosti - bezkonkurenčně nejvyšší podíl v celém kraji. V zemědělském sektoru je zaměstnáno zhruba 6 % z celkového počtu zaměstnanců okresu, což je jeden z nejnižších podílu v rámci všech okresů kraje. Jen o jedno procento je pak vyšší podíl soukromých zemědělců okresu na počtu soukromých zemědělců v kraji. Okres patří dlouhodobě k oblastem s nejvyšší nezaměstnaností v kraji.
Na území okresu jsou četné stavební památky. Největším skvostem regionu je unikátní architektonický a urbanistický celek - město Český Krumlov, zapsaný od roku 1992 na seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Českokrumlovský hrad a zámek je druhým největším v Čechách. Hrad byl založen již v polovině 13. století. Unikátní je otáčivé hlediště v zámecké zahradě. Město je dnes centrem cestovního ruchu, kulturního a společenského dění. Mimořádnou uměleckohistorickou hodnotu mají kláštery ve Zlaté Koruně a ve Vyšším Brodě. Magnetem pro návštěvníky je také kolébka panského rodu erbu červené pětilisté růže - hrad Rožmberk nad Vltavou. Z dalších památek připomínáme pozdně gotickou stavbu kostela v Dolním Dvořišti, poutní kostel v Kájově, nově zrekonstruované gotické kostely v nejjižnější oblasti okresu v Malontech, Rychnově nad Malší a zaniklé obci Cetviny. Přitažlivá je i jedna z největších hradních zřícenin v Čechách - Dívčí Kámen.
Známá je rovněž observatoř Kleť, která ve výšce 1 070 m je nejvýše položenou astronomickou observatoří v Čechách. Tato hvězdárna je známá výzkumem planetek (asteroidů) a komet, včetně objevů dosud neznámých těles. Pravidelná pozorování z Kleti byla zahájena v roce 1968, vyhledávání dosud neznámých těles v roce 1977, systematická následná měření pro výpočty drah planetek v roce 1994. Počtem planetek objevených na Kleti se řadí tato observatoř na šesté místo v celosvětové statistice. Rovněž spolupracuje s Mezinárodní astronomickou unií. Na této hvězdárně pracoval řadu let známý hvězdář doktor Antonín Mrkos, který po svém působení na Skalnatém Plese na Slovensku pracoval a objevoval planety právě zde. Jako jediný Čech se zúčastnil s ruskou výpravou polární cesty na Antarktidu. Na observatoři Kleť se konají i exkurze pro veřejnost a školy.
Síť školských zařízení tvoří 35 mateřských škol, 29 škol základních, 2 gymnasia, 4 střední odborné školy, 3 střední odborná učiliště. V okrese není k dispozici žádná škola vyššího stupně.
Zdravotnickou péči poskytuje v okrese 166 lékařů. Samostatných ordinací praktického lékaře je 44 pro dospělé, 32 pro děti a dorost, 41 v oboru stomatologie, 14 gynekologických a 23 speciálních. Dále se v okrese nacházejí 2 domovy pro seniory, ve kterých je 215 míst a 16 domů s pečovatelskou službou s 266 byty.
Kulturní zařízení se soustřeďují převážně ve městech. Na území okresu jsou 4 stálá kina, 52 veřejných knihoven (včetně poboček), 14 muzeí, 2 divadla. Dále je registrováno 287 sportovních zařízení, z toho je 34 koupališť a bazénů s provozovatelem, 100 sportovních hřišť s provozovatelem, 47 tělocvičen včetně školských zařízení.