v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí
Okres Kladno leží na severozápadě Středočeského kraje. Má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, obklopeného ze všech stran specifickými regiony. Na východě rovinatým Mělnickem a příměstskou oblastí okresu Prahy-západ, na jihu malebným Berounskem, na západě lesnatým Rakovnickem a na severu podřipskou částí Litoměřicka.
Z horopisné polohy je Kladensko, jako celek, součástí Českého masivu, kde ve své severní části patří k tzv. Dolnohorské tabuli, ve střední a jižní tabuli k Poberounské soustavě, která se dále dělí na Pražskou plošinu, jejíž součástí je Kladenská tabule, dále na Křivoklátskou vrchovinu a na vrchovinu Džbán. Povrch okresu má poměrně malé výškové rozdíly. Nejvyšší body jsou v Lánské pahorkatině v jižní části okresu. Je to Vysoký vrch u Malých Kyšic s nadmořskou výškou 486 metrů, který je charakteristický svým protáhlým zalesněným hřebenem a poblíž Kladna Kožova hora (456 m n.m.) se známou rozhlednou.
Z geologického hlediska měla pro dalekou budoucnost Kladenska veliký význam doba prvohorní, neboli paleozoikum. Na jejím sklonku v kamenouhelném útvaru - karbonu, se během milionů let vytvořily mohutné vrstvy kamenného uhlí.
Z historicky dochovaných záznamů se začalo s dolováním v r.1570 na Buštěhradském panství u Vrapic, ale vyráběla se z něho skalice. Začátky dolování na Kladensku se vztahují k Otvovickému údolí, kde bylo zaznamenáno skutečné důlní podnikání v roce 1720. V té době patřily doly slánskému revíru.
Svojí rozlohou 720 km2 zaujímá okres Kladno až 9. místo ve Středočeském kraji a 6,5 % z jeho rozlohy, ale jeho hustota osídlení 216 obyvatel na km2 i absolutní počet obyvatel 155 314 jej charakterizuje jako okres ve Středočeském kraji bezkonkurenčně nejlidnatější. K 1. lednu 2008 spadá do Kladenského okresu 100 obcí. Z celkového počtu obcí jich má 8 přiznáno statut města a 2 obce jsou městysem. Během roku 2007 bylo zaregistrováno 1 916 živě narozených dětí, což představuje 13,4 % z živě narozených ve Středočeském kraji, bylo uzavřeno 832 sňatků a rozvedeno 584 manželství.
Rozvoj kladenského okresu byl v největším rozsahu ovlivněn odvětvím těžby uhlí a hutnictvím železa. Tradici má na okrese vedle zmíněné těžby a hutnictví též průmysl elektrotechnický, strojírenský a potravinářský. V průběhu 90. let část významných zaměstnavatelů z ekonomických důvodů musela omezit svoji činnost nebo zanikla. Některým se podařilo najít vhodného investora, výrobu udržet, případně rozšířit. Zásadní pro situaci na okrese byl útlum těžby černého uhlí, omezení hutnictví a výroby oceli.
Zemědělská půda zabírá téměř 70 %, lesy 20,2 % z rozlohy okresu. Intenzivní zemědělská výroba těží z dobrých výrobních podmínek okresu s vysokým stupněm zornění půdy.
K 31. 12. 2007 bylo v rámci okresu Kladno evidováno 5 255 uchazečů o zaměstnání, což představuje registrovanou míru nezaměstnanosti 5,89 %. To je čtvrtá nejvyšší míra nezaměstnanosti mezi okresy v kraji. Přestože došlo oproti roku 2006 k poklesu nezaměstnanosti z 7,44 %, řeší mnoho obyvatel Kladenska nepříznivou situaci na trhu práce v okrese dojížděním za prací do Hlavního města Prahy. Kladno mělo vzhledem k blízkosti Hlavního města s Prahou vždy nadstandardní vazbu. Stále je na trhu práce problémem uplatnění obyvatel útlumových odvětví.
K 31. 12. 2008 bylo zapsáno 32 713 subjektů v registru ekonomických subjektů. Podle převažující činnosti tvoří 11,6 % odvětví průmysl, 13,3 % stavebnictví, zemědělství 3,7 % a maloobchod 15,8 %.
Školství je v okrese zastoupeno sítí základních škol, učilišť, středních škol a nyní už i vysokých škol. Střední všeobecné vzdělání lze získat na dvou gymnáziích v Kladně a jednom ve Slaném. Na vyšších odborných školách lze získat vzdělání zaměřené na zdravotnictví, strojírenství a elektrotechniku nebo na územně správní problematiku. V Kladně již probíhá i vysokoškolská výuka, a to na Středočeském vysokoškolském institutu, Vysoké škole finanční a správní, je zde i Ústav biochemického inženýrství - ČVUT Praha.
Větší část krajiny kladenského okresu byla silně poznamenaná průmyslovou výrobou, těžbou černého uhlí i intenzivním zemědělstvím. Kvalita životního prostředí doznává díky útlumu těžby a průmyslové výroby postupného zlepšování.
Ačkoliv okres Kladno nepatří mezi turisticky nejpřítažlivější, nachází se na jeho území řada míst, která stojí za poznání. Protože Kladensko a Slánsko patřilo v raném středověku k sídelní oblasti ovládané Přemyslovci, najdete tu pozůstatky přemyslovských správních hradů Budeč a Libušín. Památkou z doby románské je rotunda sv. Mikuláše ve Vrapicích, z doby pozdní gotiky například chrám sv. Gotharda ve Slaném. Z památek barokní architektury je možno uvést kostel N. Trojice ve Slaném a také morový sloup ve Velvarech. Mezi významné památky barokní architektury patří stavby navrhované architekty z rodiny Diezenhoferů na několika místech okresu. Na zemědělském Slánsku se dochovaly i doklady venkovské architektury, ať už rozptýlené v jednotlivých obcích, nebo nejúplněji dochované ve vesnické památkové rezervaci v Třebízi – Cífkův statek ze 17.století.
Do okresu Kladno zasahuje částečně Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko – biosférická rezervace UNESCO, která kontrastuje s plně kultivovanou krajinou Kladenska a Slánska. Zde se rovněž zachovalo několik cenných, avšak malých ploch. Nejvýznamnější jsou Národní přírodní památka Bilichovské údolí, ve které je chráněna ohrožená populace kýchavice černé a Národní přírodní památka Cikánský dolík, která byla zřízena k ochraně kriticky ohrožených rostlinných druhů svahových slatin na prameništích.