v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí
Okres Nymburk se rozkládá ve východní části Středočeského kraje v Polabské nížině. Jeho severním sousedem je Mladoboleslavsko, na západě hraničí s okresem Praha-východ, jižním sousedem je Kolínsko a na východě hraničí s jičínským a královéhradeckým okresem.
Povrch Nymburska je málo členitý s charakterem výrazně rovinného typu. Největší část okresu leží v nížině pod 200 m nad mořem a jen na severu území mírně stoupá do výšky ke 300 m nad mořem u Chroustova – 290 m. Nejnižší místo je při odtoku Labe z okresu – 173 m n.m.. Ojedinělé lokality jako Oškobrh 285 m n.m., Chotuc 252 m n.m. a Sadský kopec s 213 m n.m. porušují rovinný ráz krajiny.
Svojí rozlohou 850 km2 zaujímá okres 6. místo ve Středočeském kraji a 7,7 % z jeho rozlohy. Zemědělská půda tvoří 69,7 % a lesy 17,4 % z rozlohy okresu. K průměrným okresům kraje patří svou hustotou osídlení 104,5 obyvatel na km2. K 1. lednu 2008 náleželo do okresu Nymburk 87 obcí. Z celkového počtu obcí má 6 statut města a 3 obce byly stanoveny městysem. V okrese bylo k 1. 1. 2008 celkem 88 856 obyvatel. Během roku 2007 bylo zaregistrováno 1 135 živě narozených dětí, což představuje 7,9 % z živě narozených ve Středočeském kraji, bylo uzavřeno 514 sňatků a rozvedeno 293 manželství.
Pro příhodnou polohu a úrodnost půdy bylo Nymbursko v minulosti ryze zemědělskou oblastí. Rozvoj průmyslu nastal až s výstavbou železniční tratě Praha – Olomouc. Mohutný rozvoj železniční dopravy - Nymburk leží na tzv. „severozápadní dráze“ (Havlíčkův Brod – Nymburk - Ústí nad Labem - Děčín) - působil na založení železničních opraven s celorepublikovým významem. Tradici na okrese má průmysl strojírenský, potravinářský, gumárenskoosinkový a sklářský. V rámci Středočeského regionu má význam nymburské zemědělství, z hlediska intenzity zemědělské výroby patří k předním okresům v kraji.
K 31. 12. 2007 bylo v rámci okresu Nymburk evidováno 3 023 uchazečů o zaměstnání, což představuje registrovanou míru nezaměstnanosti 6,2 %. Oproti roku 2006 došlo ke snížení nezaměstnanosti z 7,9 %, ale i tak je to nejvyšší míra nezaměstnanosti v kraji. V okrese bylo k 31. 12. 2007 v registru ekonomických subjektů zapsáno celkem 21 165 subjektů, z toho tvoří 14,3 % činnosti v odvětví průmyslu, 13,8 % ve stavebnictví, 6,9 % v zemědělství a lesnictví a 15,4 % v maloobchodě.
Školství je v okrese zastoupeno sítí základních škol, učilišť a středních škol. Střední všeobecné vzdělání lze získat na gymnáziu v Nymburce, jehož absolventem byl i spisovatel Bohumil Hrabal, nebo v Poděbradech, kde je ještě gymnázium s ekologickým zaměřením. Tradici má střední a vyšší odborná škola v Poděbradech, kde lze studovat hotelnictví a turismus.
Okres Nymburk nepatří mezi turisticky nejpřitažlivější, ale i zde je celá řada zachovalých kulturních a zejména historických památek, dokumentujících bohatou minulost okresu. Okres je známý především svým lázeňským městem Poděbrady. Historie města sahá ještě před počátky českého státu, kdy se obec jmenovala „pode brody“. V druhé polovině 13.století Přemysl Otakar II. zde nechal postavit hrad, který byl později přebudován na zámek. Přístupná je pamětní síň krále Jiřího z Poděbrad, který se zde roku 1420 narodil. Poděbrady mají i svůj krásný lázeňský park, kde jsou květinové hodiny, vedle nichž stojí kontroverzní trpaslík odbíjející čas. Léčí se zde především choroby srdce, dále pak zažívacího a pohybového ústrojí.
V Nymburce jsou zajímavé dochované městské cihlové hradby se šesti hranolovými baštami pocházejícími ze 14. století. Dominantou města je gotický cihlový kostel sv.Jiljí. Městec Králové vznikl jako hrazené městečko ve 13.století, které bylo rodištěm Přemysla Otakara II.. V Lysé nad Labem je barokní zámecká zahrada, barokní farní kostel s plastikami Matyáše Brauna. V současné době je Lysá nad Labem známá díky svému výstavišti, kde se pořádá mnoho tematických výstav. Přerov nad Labem je známý Polabským muzeem v přírodě, Libice nad Cidlinou jako sídlo mocného rodu Slavníkovců.
Na okrese se nachází šest národních přírodních památek. Čtvrtě s flórou a faunou charakteristickou pro polabské pahorkatinné lesy, Hrabanovská černava vzniklá zazemňováním slepých ramen a meandrů Labe, Libický luh s lužními lesy, Slatinná louka u Velenky, Žehuňská obora – významné biocentrum a Žehuňský rybník – významné hnízdiště a tahová zastávka vodního ptactva.