v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí
Okres Praha-východ sousedí na západní hranici s Hlavním městem Prahou a okresem Prahou-západ, na jihu s Benešovskem, na východě s Kolínskem a Nymburskem a konečně na severu s Mladoboleslavskem a Mělnickem.
Charakteristická podoba okresu, tvořící svým excentrickým tvarem část kruhu okolo Prahy, má výrazně protáhlý tvar ve směru sever-jih. Jeho netradiční vzhled, nejzřetelnější v grafické podobě na mapě, dokládají údaje o vzdálenostech. Zatímco z jižního cípu okresu na jeho severní protějšek je přibližně 80 km, na nejužším místě okresu v katastru obce Úvaly činí jeho šířka pouhé 3 km.
Severní část okresu, jako součást Brandýské plošiny, je nížinného charakteru s nejnižší nadmořskou výškou 166 m v oblasti Labe. Do jižní části okresu již svými výběžky zasahuje Středočeská pahorkatina, která je součástí Českého masivu. Zde je terén již značně členitý a v blízkosti Ondřejova se nachází nejvyšší vrch Pecný s nadmořskou výškou 546 m.
Svojí rozlohou 755 km2 zaujímá okres 7. místo ve Středočeském kraji a 6,9 % z jeho rozlohy. Zemědělská půda zabírá skoro 65 % a lesy 22,5 % z rozlohy okresu. Svou hustotou osídlení 168 obyvatel na km2 se řadí k těm lidnatějším – hned za nejhustěji osídlené okresy Kladno a Praha-západ. K 1. 1. 2007 náleží do okresu Praha-východ celkem 110 obcí. Z celkového počtu obcí má 8 přiznán statut města a 4 byly stanoveny městysem. K 1. 1. 2008 bylo v okrese 127 041 obyvatel. Během roku 2007 bylo zaregistrováno 1 710 živě narozených dětí, což představuje 12 % z živě narozených ve Středočeském kraji, bylo uzavřeno 793 manželství a rozvedeno jich bylo 375.
Dějiny průmyslu na území dnešního okresu začínají vybudováním Ringhoferova hamru na tavení mědi v obci Kamenice v roce 1825. Byl to začátek tradice zpracování barevných kovů v této oblasti. Vedle hutnictví barevných kovů má na okrese tradici průmysl strojírenský, potravinářský a dřevozpracující. Díky poloze okresu v těsné blízkosti Prahy došlo na okrese k soustředění několika vědecko-výzkumných pracovišť.
Spolu s okresem Praha-západ má okres v republice naprosto výjimečné postavení, které dokládá většina sociálně-ekonomických charakteristik. Tyto dva okresy, uzavírající ve svém středu Hlavní město Prahu – mezinárodní metropoli – tvoří spolu pražskou středočeskou aglomeraci a slouží Praze jako její zázemí. Jsou pro Prahu zdrojem pracovních sil, doplňují pražský průmysl, stavebnictví a služby, zásobují Prahu potravinami, poskytují Praze svůj rekreační potenciál. Naopak na území obou okresů probíhá v posledním desetiletí masivní výstavba především rodinných domků. Probíhá zde proces tzv. suburbanizace, pražské ekonomicky silné obyvatelstvo se stěhuje do zázemí metropole s cílem zlepšení kvality bydlení. V důsledku tohoto suburbanizačního procesu dochází v obou okresech v posledních letech k významnému nárůstu počtu obyvatel migrací.
K 31. 12. 2007 bylo v rámci okresu Praha-východ evidováno 1 321 uchazečů o zaměstnání, což představuje registrovanou míru nezaměstnanosti 1,76 %. To je druhá nejnižší míra nezaměstnanosti ve Středočeském kraji. Oproti roku 2006, kdy byla míra nezaměstnanosti 2,07 %, došlo k mírnému poklesu.Situaci na trhu práce tady ovlivňuje blízkost Hlavního města Prahy. V okrese bylo k 31. 12. 2007 v registru ekonomických subjektů zapsáno celkem 36 064 subjektů. Z tohoto počtu tvoří 12,2 % činnosti z odvětví průmyslu, 11,7 % ze stavebnictví, 4 % ze zemědělství a lesnictví a 15,1 % z maloobchodu.
Školství je v okrese zastoupeno sítí základních škol, učilišť a středních škol. Střední všeobecné vzdělání lze získat na 3 gymnáziích v Říčanech, 1 v Brandýse nad Labem–Staré Boleslavi a 1 v Čelákovicích. V okrese je i jedna vyšší odborná škola.
Silně kultivovaná oblast má poměrně malý počet chráněných území. Zasahuje sem Národní přírodní památka Voděradské bučiny z kolínského okresu. Národní přírodní památka Větrušická rokle je známá svými skalnatými srázy na pravém břehu Vltavy. Oblast okresu Praha-východ je přesto zajímavá. V ploché nížině se nacházejí různé pahorky a údolíčka, hlavně pak terénní vyvýšeniny. Ty byly velmi žádaným zbožím různých prehistorických kultur, a tak se zde nacházejí některé z nejvýznamnějších archeologických nalezišť celých Čech, jako je třeba sídliště Homo erectus, člověka vzpřímeného, staré cca 700 000 let na Zlatém kopci u Přezletic.
I přesto, že na území okresu nejsou památky, mající celostátní význam, je území na kulturní a historické památky poměrně bohaté. Ve Staré Boleslavi se nachází kostel sv. Václava vybudovaný Břetislavem I., v Brandýse nad Labem zámek vybudovaný na místě původního gotického hradu. Zámek byl až do roku 1918 císařským majetkem a je znám jako oblíbené sídlo Rudolfa II.. Známým hradním objektem je zřícenina Jenštejna, který byl ve 14. století vybudován arcibiskupem Janem z Jenštejna. V řadě míst se nacházejí větší i menší zámecká sídla, jako např. Jirny, Otice, Panenské Břežany, Pyšely, Měšice, Štiřín a další.