v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí
Okres Louny se rozkládá v jihozápadní části Ústeckého kraje. Svou rozlohou 1 118 km2 je největším okresem v kraji, avšak počtem 86 tisíc obyvatel se řadí až na poslední místo mezi 7 okresy kraje. Všechny ostatní okresy kraje přesahují počtem obyvatel 100 tisícovou hranici.
Z výše uvedených údajů vyplývá, že i hustota obyvatel na území lounského okresu 77 osob na km2 je nejnižší v rámci celého Ústeckého kraje. Proti průměru kraje je poloviční a v porovnání s průměrem České republiky dosahuje necelých dvou třetin.
Geograficky patří území okresu ke Krušnohorské soustavě (Žatecká tabule, výběžky Doupovských hor a Českého středohoří). Nadmořská výška území okresu se pohybuje od 162 do 560 m. Převážná část okresu leží ve výšce 200 – 400 m nad mořem.
Po stránce klimatické náleží území okresu k oblasti středoevropského klimatu s mírným létem a mírnou zimou. Většina okresu leží ve srážkovém stínu Krušných hor a z toho vyplývá skutečnost, že území okresu patří k nejsušším oblastem Čech, roční úhrn srážek se pohybuje mezi 300 – 500 mm. Negativní vliv na stav vodního režimu má i poměrně nízká lesnatost území. Lesy představují pouze šestinu celkové výměry hospodářské plochy okresu, zatímco v ČR činí tento podíl třetinu. Dalším negativním faktorem je podíl vodních ploch (1 440 ha, tedy zhruba 1 % hospodářské plochy okresu).
Nejrozšířenějším půdním typem jsou hnědozemě a to zejména ve středním pásmu nadmořské výšky, Na terasách podél Ohře se vyskytují půdy nivní. Významné jsou permské červenky, které jsou zvláště vhodné pro pěstování chmele.
Lounský okres je poměrně chudý na přírodní zdroje. Větší hospodářský význam mají kaoliny, keramické jíly a stavební suroviny (cihlářské hlíny, štěrkopísek, vápenec). Na území okresu zasahuje západně od Podbořan výběžek hnědouhelné pánve pětipeské, v okolí Třískolup bylo v 80. letech vytěženo ložisko energetického uhlí z výběžku hnědouhelné pánve mostecké.
Dnešní hranice okresu Louny byly vytvořeny po územní reorganizaci v roce 1960 sloučením bývalých okresů Louny, Žatec, poloviny okresu Podbořany a částí okresů Bílina a Lovosice. V současné podobě leží okres Louny na hranici tří krajů. V rámci Ústeckého kraje sousedí s okresy Chomutov, Most, Teplice a Litoměřice, na jihovýchodě sousedí s okresy Kladno a Rakovník ze Středočeského kraje, na jihozápadě pak s okresem Plzeň sever z Plzeňského kraje a okresem Karlovy Vary z Karlovarského kraje.
Za posledních deset let došlo ke značným změnám v oblasti hospodářství. Významným odvětvím okresu je zemědělství, specializované na pěstování obilovin, olejnin (řepka, hořčice a slunečnice), masa a vajec. Důležité místo zaujímá pěstování chmele a to i přesto, že od roku 1991 došlo v souvislosti se snížením ploch plodících chmelnic k poklesu celkové produkce chmele zhruba na 60 % úrovně před deseti lety.
Z průmyslových odvětví, která zaměstnávají více než čtvrtinu ekonomicky aktivního obyvatelstva, mají významnější zastoupení potravinářský průmysl, strojírenský průmysl, energetika a stavebnictví.
Všechna odvětví hospodářství prošla v souvislosti s transformačním procesem změnami vlastnických vztahů. V období sčítání bylo na okrese 14 286 ekonomických subjektů, z nichž více než 85 % tvoří soukromé fyzické osoby – 12 178, z tohoto počtu je 1 245 samostatně hospodařících rolníků. Soukromé vlastnictví má dominantní postavení téměř ve všech oborech činnosti.
Životní prostředí je ovlivňováno sousedstvím s pánevními okresy Ústeckého kraje a elektrárnou Počerady na hranicích okresu. V posledních letech došlo v souvislosti s odsířením elektrárny k částečnému zlepšení ovzduší.
Na území okresu je několik rekreačních oblastí, a to jak v Poohří, tak v jihozápadní zalesněné části okresu. Koncentrace rekreačních objektů dosahuje více než 14 objektů na sto staveb.
Množství kulturních a historických památek v lounském okrese je dokladem významné minulosti tohoto území. Archeologické nálezy dokládají trvalé osídlení úrodných oblastí v okolí dolního toku Ohře již v mladší době kamenné. Nejstarší písemně doloženou lokalitou na území okresu je Žatec z roku 1004, první písemné zmínky o dalších obcích se datují z 11. a 12. století.
Z historie se na území okresu dochovalo několik hradů, které jsou z velké části v rozvalinách. Nový Hrad v Jimlíně je částečně zrekonstruován a v omezené míře zpřístupněn veřejnosti. Plně otevřen pro veřejnost je zámek v Krásném Dvoře s rozsáhlým anglickým parkem. Ve znovu otevřeném zámku Líčkov je instalována expozice obrazů malíře Oskara Brázdy. V pravém křídle peruckého zámku je umístěna stálá výstava díla malíře E. Filly a muzeum „Český venkov“. Účelově je využíván zámek v Petrohradě. Ze stavitelských památek románské architektury se dochovaly kostely ve Vroutku, Libčevsi a Želkovicích, z doby gotické kostel ve Slavětíně, cenný zejména svou freskovou výzdobou a nedostavěný kostel v Panenském Týnci. Pozdně gotickým unikátem je chrám svatého Mikuláše v Lounech. Z barokních památek jsou nejvýznamnější Diezenhoferův kostel v Dolním Ročově, Columbaniho kostel v Peruci a cítolibský kostel. Lounský archiv, dochovaný od středověku, patří k nejvzácnějším v zemi.
Na území okresu jsou i četné přírodní rezervace a chráněná území s bohatou flórou. Z celkového počtu 9 chráněných lokalit nejrůznějších kategorií se 5 chráněných území nachází v CHKO České středohoří.