v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí
Okres Teplice se rozkládá v severozápadní části České republiky při hranicích se SRN. Na jihozápadě sousedí s okresem Most, na východě s Ústím nad Labem, na jihovýchodě s okresem Litoměřice a na jihozápadě malou částí s okresem Louny.
Rozloha teplického okresu činí 469 km2, čímž se řadí svojí velikostí mezi sedmi okresy Ústeckého kraje na 5. místo. Okres Teplice zaujímá necelých 8 % celkové rozlohy kraje. Území okresu je velmi členité a je z jedné čtvrtiny pokryto Krušnými horami o průměrné výšce 570 m n.m. s nejvyšším bodem Pramenáč (909 m n.m.). Na jihovýchodní straně zabíhá do okresu část Českého středohoří s nejvyšším vrchem Pařez (733 m n.m.). Střední výška této hornaté části činí zhruba 450 m n.m. Průměrná nadmořská výška nížin, které pokrývají zhruba polovinu rozlohy okresu se pohybuje okolo 200 m n.m. Jediným větším vodním tokem protékajícím severovýchodním směrem přes město Bílinu k obci Žalany je řeka Bílina s celkovým povodím 20,5 km dlouhým. U Malhostic, kde je také nejnižší bod okresu, 162 m n.m., vtéká do ústeckého okresu. Jejími největšími přítoky jsou Mikulovský potok, Syčivka, Bouřlivec a Košťanský potok.
Z dalších vodních ploch v okrese jsou nejvýznamnější čtyři uměle vytvořené nádrže, a to ve Všechlapech, Modlanech a v bývalých dolech Kateřina a Barbora. Největší z nich je nádrž vybudovaná ve Všechlapech v rozsahu asi 1 km délky a 300 m šíře.
Klimatické podmínky okresu jsou značně ovlivňovány vertikální členitostí území celého Podkrušnohoří. Průměrná roční teplota v okrese se pohybuje mezi 6 – 7 °C. Dešťový stín, který zasahuje údolní oblast okresu je příčinou nízkých srážek, které se pohybují kolem 600 mm ročně.
Z celkové rozlohy teplického okresu, 469 km2, zaujímá zemědělská půda přibližně 161 km2 a nezemědělská půda 308 km2. Zemědělská půda je dále rozčleněna na ornou půdu (51,7 %), trvalé travní porosty (39,0 %) a zahrady (5,7 %). Z nezemědělské půdy zaujímá lesní půda 46,6 %.
Teplickým okresem prochází důležité železniční a silniční dopravní tepny. Většina železničních tratí byla v okrese vybudována již v minulém století. V důsledku dřívější povrchové těžby uhlí docházelo k jejich častému překládání. Nejdůležitější jsou železniční tratě vedoucí z Chomutova přes Most a Teplice do Ústí nad Labem. V silniční dopravě má prvořadou úlohu mezinárodní trasa E 55, která vede ze SRN přes Cínovec, Dubí, Teplice a okres opouští asi 2,5 km za obcí Bořislav.
Okres Teplice je bohatý na historické a kulturní památky. Mezi nejstarší se řadí objekty v oblasti měst Teplice, Duchcov, Bílina a Dubí. K nejnavštěvovanějším patří Duchcovský zámek, postavený kolem roku 1570 a je proslulý působností G. Casanovy. Teplice jsou známy jako významné světoznámé lázně, jejichž vznik se traduje do roku 762. Léčivé prameny se proslavily daleko za hranicemi. Léčí se zde nemoci pohybového a oběhového ústrojí. V dnešní době jsou lázně nejvíce navštěvovány pacienty z Arabských zemí.
Horská oblast okresu je využívána pro krátkodobou rekreaci obyvatelstva. Zejména v zimě jsou horské svahy Krušných hor využívány pro zimní sporty a to sportovci i ze vzdálených míst z vnitrozemí, ale i z ciziny.
Okres je v současné době rozdělen na 34 obcí, z nichž 8 má statut města. Obce mají 114 částí a dále jsou rozděleny na 225 základních sídelních jednotek. Ke dni sčítání bylo v okrese k trvalému pobytu přihlášeno 126 098 osob.
Vlivem transformačního procesu, započatého v roce 1991, došlo v oblasti hospodářství k značným změnám. Několik významných průmyslových podniků bylo uzavřeno a některé státní podniky byly rozprodány a v řadě dalších byla ukončena činnost. V okrese se začala zvyšovat nezaměstnanost, která na konci roku 2001 dosáhla 16,57 % a stále se zvyšuje.