v CZ verzi 658 345 inzerátů, měsíčně nás navštíví přes 150 000 lidí
Okres Ústí nad Labem je nejmenší ze sedmi okresů Ústeckého kraje. Leží při hranici se Spolkovou republikou Německo, ze západu, jihu a východu je ohraničen okresy Teplice, Litoměřice a Děčín. Ke dni sčítání měl okres 117 780 obyvatel a v počtu obyvatel kraje se řadí na čtvrté místo za okresy Děčín, Teplice a Chomutov. Hustota obyvatel 291 osob na km2 je vysoká a vyšší lidnatost má jen Hlavní město Praha, Brno-město a Ostrava-město. Město Ústí nad Labem má 95 436 obyvatel, je nejlidnatějším městem v kraji, je městem krajským se sídlem úřadů a správních orgánů.
Rozloha okresu je pouze 404 km2, což představuje 7,5 % rozlohy Ústeckého kraje. Z tohoto území zaujímají 31 % lesy a téměř 45 % zemědělská půda. U zemědělské půdy byl zaznamenán významný pokles půdy orné ve prospěch trvalých travních porostů.
Podnebí okresu je na většině území teplé a příznivé, s výjimkou nejvyšších míst. Podle měření hydrometeorologické stanice v Ústí nad Labem - Kočkově průměrné roční teploty vzduchu dosahují 8,4 °C, průměrný roční úhrn srážek je 584,5 mm a slunce svítí v průměru 1 406,1 hodin v roce.
Přírodní podmínky lze charakterizovat jako velmi rozmanité. Okres je místem, kde se setkaly tři krajinné reliéfy: České středohoří, Krušné hory a Podkrušnohorská pánev. Z geologického hlediska se zde vyskytuje žula a rula v Krušnohoří, v okolí Petrovic, Nakléřova a Telnice jsou roztroušeny žíly porfyru a pískovcové usazeniny křídového moře najdeme v Tiských stěnách.
Na území Ústecka se nachází chráněné krajinné oblasti – České středohoří, Labské pískovce s Tiskými stěnami a Východní Krušné hory, jejichž hřebeny dosahují 700–800 m n.m. Nejvyšším bodem okresu je v Krušných horách Špičák 723 m n.m. Město Ústí nad Labem leží v nadmořské výšce 218 m n.m. Jižně od města na levém břehu Labe se zvedá 250 m n.m. vypreparovaná čedičová žíla s dobře vyvinutou sloupcovou odlučností horniny s charakteristickým názvem Vrkoč. V blízkosti Vrkoče se nachází na Podlešínském potoce 12 metrů vysoký vodopád, nejvyšší v Českém Středohoří.
V okrese se nachází 23 obcí, z nich tři mají statut města – Ústí nad Labem, Chabařovice a Trmice. Cesta obyvatel Trmic k získání statutu města nebyla jednoduchá. Trmice byly součástí města Ústí již od roku 1939, kdy se staly jeho průmyslovou zónou. Po roce 1989 se zde ale aktivizovali občané, kteří se rozhodli zastavit chátrání města. Dne 1. ledna 1994 bylo po 55 letech na základě referenda obnoveno samostatné postavení Trmic. Také město Chabařovice, dříve samostatné, ztratilo statut města v roce 1986 z důvodu územních změn, kdy město Ústí nad Labem potřebovalo mít více jak sto tisíc obyvatel. Tehdy plenární zasedání MěNV provedlo sloučení města s obcí Chlumec a s dosud samostatnými městy Chabařovice a Neštěmice. K odpojení a opětovnému osamostatnění Chabařovic, Chlumce a Ryjic došlo v rozmezí let 1990 – 1991, ale Neštěmice již součástí města zůstaly.
Ústecký okres je bohatý na historické a kulturní památky, které mohou být atraktivní pro rozvoj cestovního ruchu. Nejstarší historická zmínka se vztahuje k malé vesničce v údolí řeky Bíliny, ke Stadicím. Pověst o založení rodu Přemyslovců tu připomíná pomník z roku 1841, který byl prohlášen za národní kulturní památku. Na strmé skále nad hladinou Labe byl založen roku 1318 hrad Střekov, který byl v 17. století vypálen a pobořen. Pro svoji romantickou podobu se ale v 19. století dostává do popředí zájmu a byl inspirací mnoha romantických umělců. Renesanční umění reprezentují kostely ve Svádově a Valtířově, kde veškeré sochařské práce jsou dílem saských kameníků. V dobách husitských tažení se okres stal dějištěm vítězné bitvy Na Běháni roku 1426. Při silnici z Teplic do Děčína leží obce Přestanov, Strádov, Chlumec a Varvažov, kde probíhaly bitvy mezi spojeneckými vojsky a Napoleonem v roce 1813. Pomníky jsou věnovány jednotlivým armádám. Z dalších historických památek zůstaly zachovány zámky v Krásném Březně, Velkém Březně a v Trmicích. Zámek ve Velkém Březně z poslední třetiny 19. století je reprezentantem přechodného typu k výstavné vile. Je obklopen zámeckým parkem s exotickými dřevinami. Ve městě Ústí nad Labem je výraznou dominantou chrám Nanebevzetí P. Marie, který byl postaven kolem r. 1318. Byl několikrát vážně poškozen, naposledy při bombardování města v dubnu 1945. Základy chrámové věže musely být zpevněny a od té doby je její vrchol odchýlen o 198 cm od svislé osy. Barokní památkou je kostel sv. Vojtěcha s klášterem dominikánů, postavený v letech 1715-30. Městské divadlo je zajímavou ukázkou secesní architektury s neoklasicistními prvky. Bylo postaveno v neobyčejně krátké době v letech 1908-9. Pozoruhodnou technickou památkou jsou Masarykova zdymadla na řece Labi, která byla vybudována za účelem splavnění Vltavy a Labe, využití vodní energie a zajištění odběru vody pro hospodářské účely. Stavba byla zahájena v roce 1923 a trvalý provoz v roce 1936.
Vývoj okresu je těsně spjat s rozvojem průmyslové výroby, zejména ve městě Ústí nad Labem a jeho blízkém okolí. Klíčovým odvětvím, které využilo polohy města a dostupnosti dopravních cest, se stal chemický průmysl. Vznik první výroby je datován rokem 1808. Rok založení Spolchemie (původně Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu) 1856 znamenal přelom v rozvoji chemie. Nejvýznamnějším podnikem potravinářského průmyslu se stala Setuza. Johann Schicht v roce 1882 sem převedl výrobnu mýdla a položil základ kombinátu na zpracování tuků. Starou tradici má též energetika, v současnosti zastoupená Teplárnou Trmice.
Útlum těžby uhlí a řady provozů s těžkým průmyslem významně ovlivnil zlepšení kvality životního prostředí. Okres má poměrně vysokou intenzitu dopravy a to jak silniční, tak železniční a říční.